Článek
Když jsme jeli na dovolenou s holčičkami do Turecka, tak jsem věděl se 100% jistotou, že navštívíme Delfinárium. Jako malý, asi 9tiletý špunt jsem byl ve Španělsku s tátou na show s delfíny a jako dítě mě to okouzlilo. Přivezl jsem si z dovolené kazetu z představením a celé léto si jí přehrával, kreslil si delfíny a celé to bylo ještě podpořeno, že dávali v televizi každé ráno seriál o delfínovi Flipperovi. Delfíni mě to léto a rok přivedli k oblíbenému sci-fi autorovi A. C. Clarcovi a já přečetl jeho Ostrov Delfínů. Takže delfínům vděčím vlastně za to, že mě dovedli ke kvalitní četbě a sci-fi.
Chceme dětem zprostředkovat naše dětství
Chtěl jsme svým holčičkám dopřát samozřejmě podobný zážitek, i když jsou menší. Trošku jsem koketoval s myšlenkou, že bychom si mohli i s delfíny zaplavat. Podmínkou však je, že abyste mohli plavat s delfíny, tak musíte umět plavat. Sice Klárka se v Turecku naučila přeplavat bazén a Lilinka se naučila teprve plavat pod vodou. Prostě obě sundali rukávky a táto, my jdeme plavat. Co děti neudělají pro zmrzlinu. Ale na samostatné plavání s delfíny to ještě nebylo.
Samozřejmě plavaní s delfíny sobě i jim jednou dopřeju, tedy až se naučí plavat. To jsem jim i sobě musel slíbit.
Delfíní show
Vyjeli jsem tedy na delfíní show. Holčičky byly vyspinkané a dobře naladěné, těšily se. Představení proběhlo klasicky. Na rozehřátí byla ukázka s tuleněm, který si hrál s cvičitelkou na schovávanou a ona se mu schovávala mezi diváky a on jí vždy našel. Pak přišli lachtani, kteří s obručemi a balonky dělali psí kusy a to všechno samozřejmě do rytmu hudby. Nebýt moderátora jehož angličtina a přízvuk zněl jako když velryba zpívá country, tak to bylo hezké přestavení.
Jako vrchol samozřejmě připluli delfíni. Měli tam celou delfíní rodinku. Maminku a tatínka a synka Elvise, odchovaného přímo v Delfinárium. Delfinárium je zároveň záchranou stanicí pro tyto krásné mořské tvory. Každý delfín měl zároveň svého cvičitele. Taťka měl statného chlapíka, mamka měla krásnou mladou cvičitelku a syn Elvis měl mladého cvičitele. Show měla spád a byla veskrze klasická, byla podobná té, co jsem si pamatoval z dětství. Delfíni skákali do vzduchu, metali salta, tančili ve vodě, točili hula-hopy a házely na povel míče. Vozili své cvičitele na hřbetě a vyhazovali je na břeh. Doslova osvěžující tečkou bylo, když cvičitelka vzala delfíny a na povel postříkali jednu a pak druhou tribunu diváků. Diváci křičeli a děti vískaly radostí. Nikdo nebyl naštvaný. Vždyť to bylo od delfínů. V tom parnu pod látkovou střechou to taky přišlo vhod. I když Liluška si stěžovala, že nás delfín moc nepostříkal. Jestli půjdeme příště, musíme si sednout, tak aby byla celá od delfína postříkaná. Nakonec všichni tři delfíni zazpívali. Nejdřív každý zvlášť a pak všichni najednou svými krásnými klokotavými hlasy.
Celé představení trvalo asi hodinu. Pak následovalo ještě focení s delfíny. Když už se holčičky nekoupaly s delfíny, tak ať mají aspoň fotku. Vyfotily se s klukem Elvisem a zážitek byl u konce. Holky ze mě ještě vydundaly plyšového delfína a jeli jsme zpět do hotelu. Nechal jsme je, ať to vstřebají a druhý den jsem se těšil, až se jich zeptám, jak se jim show s delfíny líbila.
Jak vám se to líbílo?
Holčičky se vyspinkali do růžova, tak jsem u snídaně začal konverzaci o delfínech a jak se jim to líbilo a co se jim líbilo nejvíc. Dostalo se mi zajímavých poznatků a postřehů in natura.
„Víš, jak jsme přijeli a byly jsme s Lilinkou v koupelně?“ začala Klárka důležitě.
„No…“ vyčkával jsem, co z ní vyleze.
„Lilinka seděla na záchodě a kakala.“
„NO…“ pozoroval jsem, že se Lilinka čím dal víc usmívá do kuliček s mlíkem.
„Já jsem se svlíkala do vany,“ napínala mě Klárka dál, „a Lilinka si prdla!“
Nasadil jsem výraz nechápavého otce, Lilča už se do kuliček s mlíkem přímo řezala.
„Jsme se s Lilčou shodly,“ osvětlovala mi dál Klárka, jako by se nechumelilo, „že prdí jako když zpívá ten delfín, víš?!“
Nevím proč, ale hned se mi vybavila hláška z filmu S Tebou mě baví svět: „Tati, a prdí taky hadi?“
Nejsilnější poznatek a zážitek z delfinária tedy je, že Lilinka prdí, jako když zpívá delfín. Nedělejte si iluze, že holčičky neprdí, nebo že prdí jednorožce. Prdí, ale u nás doma holčičky prdí, jako když zpívají delfíni. Je to velká řachanda.
Pro ilustraci, jak zpívají delfíni přikládám video:
