Článek
Rozpočet ČR pro rok 2027 má být podle návrhu vlády, který bude nyní schvalovat Poslanecká sněmovna, v deficitu 386 miliard korun. Nominálně je to druhý nejvyšší schodek v historii ČR a není divu, že část lidí, kteří nepropadli dojmu, že dluhy jsou správné, jsou tou výškou zděšeni. Je třeba přiznat vládě, že se nemusí odkládat dopravní stavby kvůli nedostatku peněz a i obrana státu bude lépe financována, i když se k 5 % HDP zatím vůbec neblížíme. Velká část rozpočtu jde však na mandatorní výdaje, důchody, sociální dávky, provoz státu, ale i nově platby za Podporované zdroje energií (POZE).
A i vzhledem k aktuálnímu vývoji ve světě, kde je problémů víc, než dost, tak vláda začíná řešit, kde peníze vzít. Už se prolamuje slib o nezvyšování daní, ale tak aby to bolelo voliče vlády, co nejméně, tedy například zdanění investičních bytů. Co však i voliče vlády bude bolet, to by mohl být další zdroj financí pro stát - účty obcí.
Naposledy 27.9.2026 v nedělní debatě na ČT24 uvedla Alena Schillerová toto: „Praha má neadekvátně peníze, které neutrácí, není schopna je utrácet. Asociace krajů, která dlouhodobě kritizuje rozpočtové určení daní, připravuje jakýsi podklad, jak by se mělo rozpočtové určení daní, já na to čekám. My samozřejmě také pracujeme, aby se to spravedlivěji rozdělilo.“
Nyní se mluví hlavně o Praze, což dává smysl, protože 9. - 10. 10. 2026 se konají komunální volby a v Praze se ANO dlouhodobě příliš nedaří oproti jiným městům a obcím. I zde však, ač se o tom příliš nemluví, tak se v různých debatách vypouští balónky o tom, že celkově mají obce moc peněz a bylo by vhodné je využít, například povinnými investicemi do dluhopisů.
Zatím není jasné, jakou cestou se stát vydá a jestli vůbec. Jestli tedy sebere peníze Praze pomocí Rozpočtového určení daní do budoucna anebo si bude chtít vzít i něco z peněz, které už nyní obce na svých účtech mají. Praha jich má samozřejmě nejvíc, také ji však čekají největší investice, jako například metro D anebo městský okruh, který si platí sama.
I obce však mají na účtech dost peněz, ke konci minulého roku to bylo 433 miliard korun a jen zhruba 200 miliard z toho má na účtech Praha (právě i kvůli výše uvedeným projektům). Malé obce však obecně mají nejvyšší míru úspor a to až 133 % ročního rozpočtu u těch nejmenších (do 200 obyvatel).
A je to vlastně logické, protože zde se bavíme například o částkách do 10 milionů Kč. Tyto obce mají hodně naspořeno, ale také chtějí investovat, například do nové čističky odpadních vod anebo do nových chodníků, tedy do věcí, které zlepšují život jejich občanům. A každá taková investice je poměrně náročná a obce často využívají dotací od státu nebo Evropské unie, ale i zde musí mít nějakou míru spolufinancování. Ušetřené peníze tak pomohou zlepšovat život v obci do budoucna. S podobným přístupem se setkal asi každý, kdo žije na vesnici, že se pár let šetřilo a pak se mohlo investovat, až přišla příležitost.
Je tedy otázka, jestli by se vláda odvážila šáhnout si a povinně nařídit například nákup státních dluhopisů obcím, jakmile přesáhnou určitou míru úspor. Bude to znít pozitivně, pomohou státu si levněji půjčit, ale reálně to dopadne právě na obyvatele těchto obcí. A je možné, že to dopadne právě na voliče ANO, kteří kvůli podobnému kroku nebudou mít novou čističku anebo chodník či nové osvětlení v obci.
Zatím není jasné, kudy se stát vydá a vše je hodně nejasné a před volbami se o tom mluví spíše šeptem. Voliči by však měli být na pozoru a vědět, jestli daný kandidát by byl nebo nebyl svolný k tomuto kroku, tedy za koho by se postavil.
