Článek
Bylo typické sobotní ráno, a to znamená čas úklidu celého bytu a Pavel, aby se doma vyhnul domácím pracím, rád souhlasil, že zajde vynést tříděný odpad. V jedné ruce tašku s plasty, v druhé se sklem a přes rameno třetí tašku plnou papíru. S odhodlaným výrazem dorazil ke kontejnerům. Plasty putovaly do žlutého, sklo do zeleného a pak přišel na řadu modrý kontejner na papír.
Pavel otevřel víko a chystal se vhodit staré noviny, když tu si všiml něčeho neobvyklého. Kontejner byl plný kartonů zhruba do poloviny a na nich leželo cosi velkého a tmavého. „Že by tam někdo hodil sportovní tašku?!“ pomyslel si Pavel, lehce podrážděný lidskou bezohledností. Naklonil se blíž, aby se podíval, jestli by ji neměl vytáhnout a hodit do směsného odpadu.
Jak se ale skláněl, uvědomil si, že to, co považoval za tašku, má poněkud… lidské obrysy. Nohy, trup, dokonce i hlava s rozcuchanými vlasy. V tu chvíli mu ztuhla krev v žilách. Lidské tělo! „Panebože, já našel mrtvolu!“ blesklo mu hlavou a srdce mu začalo bušit jako zvon. Strach ho ochromil, ale instinktivně popadl kontejner a začal s ním zuřivě třepat, aby zjistil, jestli je nečekaný obyvatel kontejneru opravdu mrtvý.
Kontejner se houpal sem a tam a uvnitř se ozvalo tiché zamručení. A pak, k Pavlově úlevě, se „mrtvola“ pohnula. Pomalu se zvedla a ukázala se tvář zarostlého muže s ospalýma očima, který vypadal, jako by právě prožil nejdivočejší noc svého života. Byl to jen opilec, který si modrý kontejner spletl s luxusním hotelem.
Chlápek zamrkal, rozhlédl se kolem sebe a s něčím, co znělo jako omluva nebo poděkování (těžko říct), se začal škrábat z kontejneru ven. Pavel na nic nečekal, položil tašku vedle kontejneru a v rozpacích odkráčel domů.
Tam začal ženě vyprávět co se mu právě stalo. První obrovský šok vystřídala obrovská úleva a nakonec… nezadržitelný smích.
Smáli se ženou tak, až jim tekly slzy. Pavel si představoval si, jak by vypadal, kdyby tam volal policii, že našel mrtvolu v kontejneru na papír. A i když to ze začátku tak nevypadalo, teď už věděl, že má historku, kterou bude dávat k dobru ještě dlouho.
