Článek
Když jsem před několika desítkami let vyrazil sám na kole k babičce, tak to bylo víceméně pouze po hlavní silnici a vzdálenost nějaké dva kilometry. K tomu všemu rovná silnice a minimum nebezpečných míst.
Dnes jsem jel po této silnici autem a musím říci, že bych tam samotné dítě určitě nepustil. Skoro po celé délce zaparkovaná auta, takže neustálé vybočování do silnice. Parkování některých aut velmi blízko křižovatky, takže špatná viditelnost pro auta, která by měla dát přednost. A samozřejmě celkově zvýšený provoz na silnici. To jen několik výčtů, které se za těch pár desítek let změnily. Pro dospělého člověka by to nemělo být samozřejmě nic extra neřešitelného, ale představa desetiletého dítěte v tomto provozu mě celkem děsí.
Jediné, co oficiálně rozhoduje o tom, že může takové dítě jezdit samo po silnici, je věk a to dle tohoto zákona v druhém odstavci. Na rozdíl od řízení auta zde není žádná zkouška, a tak musíme jen doufat, že zná alespoň základní značky a má nějaký půd sebezáchovy a nebude se snažit projet nějakou složitější světelnou křižovatkou.
Na druhou stranu musím říci, že jsem za posledních několik let dítě samotné na nějaké frekventovanější silnici nepotkal, takže možnost a skutečnost jsou naštěstí asi trochu rozdílné. Možná za to můžou ty telefony a tablety a to, že celkově tolik nechodí ven. Nebo i ti rodiče jsou natolik rozumní, že dítě samotné na kolo jednoduše nepustí.
To vše však neznamená, že tu ta možnost není a možnost pustit dítě v deseti letech bez jakýchkoliv zkoušek samotné na silnici, tak to mi přijde jako celkem slušný hazard. I když ty zkoušky by dle mě měli mít celkově všichni cyklisté, protože to co někteří předvádí se jinak než hazardem nazvat nedá.
