Hlavní obsah

Adoptovala jsem si kočku. Za první měsíc jsem nechala za veterináře a krmení polovinu svého důchodu

Foto: freepik/Freepik.com

Když jsem si kočku z útulku přivezla domů, čekala jsem příjemnou společnost. Netušila jsem, že první měsíc budu mít hlavu v dlaních pokaždé, když otevřu peněženku.

Článek

První nákupy

Už první večer jsem zjistila, že doma nemám skoro nic. Koupila jsem záchod, stelivo, misky, pelíšek a pár hraček. Celkem 1 300 Kč. Nebyl to malý výdaj, ale říkala jsem si, že vybavení je jednorázová investice a tím to skončí. Kočka byla nervózní a moc nejedla, ale připisovala jsem to stěhování.

Veterina a realita

Druhý den jsem s ní šla na kontrolu. Kompletní prohlídka, očkování a odčervení mě stály 2 400 Kč. Nebyla jsem zvyklá dávat takové částky během pár minut, ale brala jsem to jako nezbytnost. Jenže po týdnu začala mít problémy. Škrábala se, odmítala běžné granule a působila podrážděně.

Znovu jsem šla na veterinu. Testy, přípravky a doporučené hypoalergenní krmivo. Účet 1 500 Kč a krmivo za 800 Kč, které vydrželo sotva dva týdny. Doma jsem si vše sepsala. Za veterinu celkem 3 900 Kč. Za krmivo a vybavení dalších 2 100 Kč. Dohromady 6 000 Kč.

Seděla jsem nad částkou, která byla vyšší, než jsem kdy dala za měsíc na sebe. A byla pryč ze dne na den. Za zvíře, které mělo být nenáročné.

Každodenní překvapení

Myslela jsem si, že po druhé návštěvě veterináře se situace uklidní. Místo toho přišly další drobnosti, které jsem dříve neřešila. Stelivo mizelo rychleji, než jsem čekala. Hypoalergenní granule jsem musela kupovat pravidelně. Když jsem objevila shluk chlupů s podrážděnou kůží, musela jsem koupit další přípravek za 350 Kč. Každý týden něco. Každý týden další výdaj.

Najednou jsem počítala každou korunu a začala omezovat vlastní nákupy. Přestala jsem chodit na kávu ven, přestala jsem si kupovat drobnosti pro radost. Všechno šlo do kočky. A hlava mi říkala, že teď už nemůžu couvnout, protože když už jsem do ní tolik investovala, musím pokračovat, ať se mi to líbí nebo ne.

Realita, kterou jsem nečekala

Jednou večer jsem seděla u stolu a zapisovala další účtenku. Kočka mi mezitím převrátila misku se žrádlem na zem a já si uvědomila, že jsem unavená z toho neustálého řešení a dohledávání, co ještě potřebuje. Místo radosti jsem cítila spíš tíhu a obavy z dalšího měsíce. Nečekala jsem, že malé zvíře může tak rychle a tak výrazně zasáhnout do mého rozpočtu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz