Článek
Dlouhá léta jsem držela pusu
Když jsme se rozvedli, neřekla jsem o něm nikomu nic špatného. Kvůli dětem. Kvůli klidu. Kvůli tomu, že jsem si připadala unavená a vyčerpaná a neměla jsem sílu řešit další hádky. On si mezitím našel mladší přítelkyni a začal žít nový život. Tvrdil, že se našel, že je šťastný. Smála jsem se tomu v duchu, protože jsem věděla, že jeho problémy nezmizely. Jen se teď tvářil, že za ně může někdo jiný.
Email plný jedu
Ten večer mi přišla zpráva s předmětem „něco k zamyšlení“. Otevřela jsem ji a nestačila se divit. Obvinil mě snad ze všeho, co se mu kdy v životě nepovedlo. Prý jsem mu pokazila roky, zničila kariéru, byla špatná matka, neuměla jsem žít, nikdy jsem ho prý skutečně nemilovala. Byla to litánie naprostých nesmyslů, ale napsaná s takovou nenávistí, že mě to vzalo. Hlavně proto, že se ozval po měsících mlčení jen proto, aby mě znovu zadupal do země.
Uklouzlo mi to. Opravdu?
Nevím, co se mi v tu chvíli honilo hlavou. Možná jsem chtěla, aby konečně někdo viděl, jaký opravdu je. Možná jsem chtěla narušit tu jeho dokonalou fasádu. V emailové schránce jsem měla pořád uložený kontakt na jeho novou přítelkyni, ještě z doby, kdy mi ji přeposlal „pro případ nutnosti“. Bez rozmyslu jsem klikla na přeposlání. Nepřidala jsem ani slovo. Jen jsem změnila adresáta a odeslala.
Nejdřív jsem litovala. Ale pak přišla odpověď
Další ráno jsem litovala. Připadala jsem si malicherná. Slabá. Ale než jsem si stihla sama vynadat, přišla odpověď. Od ní. Psala mi, že se mi nechce míchat do věcí, do kterých jí nic není, ale že chápe, proč jsem to udělala. A že mě úplně chápe. Prý s ním taky není všechno tak růžové, jak to navenek vypadá. Dokonce napsala, že na něj začíná být opatrná, protože už několikrát zažila, jak umí být zlý a výbušný. A že si váží toho, že jsem jí to přeposlala.
Bylo to jako balvan ze srdce
Nevím, co mě víc překvapilo. Jestli to, že odpověděla tak klidně, nebo že mi uvěřila. A hlavně – že to zná. Že s ním zažívá podobné věci jako já. Možná jsem si naivně myslela, že když si našel někoho nového, tak se změnil. Ale ne. On se nezměnil. Jen měl novou scénu, na které mohl hrát toho, kdo byl kdysi raněný. Ale zůstává stejný. Tvrdý, chladný, a když se mu něco nelíbí, umí bodnout hluboko.
Jestli to byl omyl? Naoko ano
Kdyby se mě někdo zeptal, řeknu, že jsem se spletla. Že jsem to chtěla poslat kamarádce. Nebo sestře. Ale pravda je, že jsem moc dobře věděla, co dělám. A i když to nebylo slušné, nelituju toho. Vlastně jsem ráda, že aspoň jedna další žena teď vidí to, co jsem roky skrývala za tichý souhlas a snahu o klid. Není to pomsta. Je to pravda. A možná i malá výstraha.
Zaslouží si to vědět
Neříkám, že se mi ulevilo. Ale cítím, že už nejsem sama. A že jsem si konečně dovolila říct: ten chlap není oběť. Je problém. A byla bych zbabělec, kdybych to nepřiznala nahlas aspoň jednou v životě.
