Článek
Slib, který mi dal klid
Když jsem začala mít zdravotní potíže, snažila jsem se být statečná. Nechtěla jsem obtěžovat. Vychovala jsem dceru sama a celý život jsem byla zvyklá spoléhat hlavně na sebe. Přesto jsem cítila, že některé věci už sama nezvládám. Právě tehdy mi řekla, že se o mě postará. Nešlo o žádné velké gesto, spíš o samozřejmost. A právě proto jsem jí věřila.
Začala jsem si plánovat budoucnost jinak. Přestala jsem řešit, co bude, až se můj stav zhorší. Nehledala jsem pomoc jinde, neptala se známých, nezkoumala možnosti. V hlavě jsem měla jednoduchou představu. Budu doma, nablízku rodině, a když bude potřeba, někdo mi pomůže.
První náznaky změny
Změna přišla nenápadně. Dcera byla čím dál méně trpělivá. Začala mluvit o tom, že má hodně práce, že má vlastní starosti a že dnešní doba není jednoduchá. Nechtěla jsem jí přidělávat další břemeno, tak jsem mlčela. Říkala jsem si, že je to jen přechodné období.
Pak se začala ptát na praktické věci. Kolik beru důchod. Jestli bych zvládla být někde sama. Jak to mají ostatní lidé v mém věku. Pořád jsem to brala jako zájem. Ještě pořád jsem věřila tomu slibu.
Seznam, který všechno změnil
Jednoho dne mi přišel e mail. Nebyla v něm žádná otázka ani vysvětlení. Jen seznam domovů pro seniory v okolí. Odkazy, poznámky o čekacích lhůtách a cenách. Chvíli jsem na obrazovku jen koukala. Měla jsem pocit, že čtu něco, co není určeno mně.
Nezlobila jsem se hned. Spíš jsem byla zmatená. Přemýšlela jsem, jestli jsem něco špatně pochopila. Jestli ten slib neměl nějaké podmínky, které jsem přeslechla. Když jsem se ozvala, řekla mi, že to přece dělá pro moje dobro. Že chce, abych měla odbornou péči a klid.
Pocit odložení
V tu chvíli mi došlo, že nejde o péči. Jde o vzdálenost. O to, že je jednodušší mě předat systému než mě mít nablízku. Najednou jsem nebyla matka, ale problém k vyřešení. Položka v seznamu úkolů.
Nejvíc mě bolelo, jak rychle se to stalo. Od slibu k seznamu uběhl měsíc. Čtyři týdny stačily na to, aby se ze slov stala prázdná skořápka. Uvědomila jsem si, že člověk může zestárnout i ve vztazích, nejen v těle.
Dnes ten seznam pořád mám uložený. Ne proto, že bych si vybírala. Spíš jako připomínku. Když mi někdo řekne, že rodina je jistota, vzpomenu si na ten e mail. A pokaždé mě překvapí, jak obyčejně může vypadat chvíle, kdy se člověk ocitne úplně sám, i když má děti.
