Článek
Schůzka v kavárně
Pan poradce mi napsal, že jeho kancelář je po havárii vody a že se musíme sejít jinde. Navrhl kavárnu na náměstí, že tam bývá klid. Vzala jsem si složku s výpisy z účtu a šla jsem tam. Seděl u stolu vedle okna a měl už objednanou kávu. Řekl, že to tam zná a že nám nikdo nebude překážet. Chtěla jsem probrat refinancování hypotéky, na kterou jsem se chystala už od jara. Když jsem vytáhla papíry, začal se ptát na moje příjmy a pravidelné výdaje. Mluvil nahlas, protože kolem nás byl hluk. Požádala jsem ho, aby mluvil tišeji.
Čísla místo rozhovoru
Otevřel moje výpisy a začal je komentovat. Nejdřív řekl, kolik mám na běžném účtu. Pak se pozastavil nad tím, kolik platím za energie. Řekl, že mám našetřeno víc, než je obvyklé, a že bych to měla investovat. Cítila jsem, jak mi hoří tváře. Znovu jsem ho požádala, aby mluvil tišeji. Mávl rukou a pokračoval. U vedlejšího stolu seděla žena, kterou jsem znala od vidění. Viděla jsem, jak se otočila a pak rychle sklopila oči. Bylo mi jasné, že slyšela každé slovo. Chtěla jsem vstát a odejít, ale nedokázala jsem to. Seděla jsem tam a nechala ho mluvit. Řekl ještě něco o tom, že bych měla zvážit jiný spořicí účet, a nahlas přečetl, kolik mi tam vydělávají peníze. Připadala jsem si, jako bych seděla na jevišti.
Dokončená schůzka
Zůstala jsem sedět. Řekla jsem si, že už je to skoro hotové a že kdybych odešla, přišla bych o konzultaci i o termín před koncem fixace. Pan poradce dál mluvil nahlas. Ukazoval mi na tabletu jednotlivé položky a komentoval je tak, že se otočil i barman. Chtěla jsem se hádat, ale nechtěla jsem dělat scénu. Připadala jsem si zaseknutá mezi tím, co bych udělat měla, a tím, co jsem byla schopná udělat.
Nakonec mi nabídl, že mi pošle návrh e-mailem, a chtěl, abych na místě podepsala elektronický souhlas. Řekla jsem, že si to nejdřív přečtu. Zamračil se, ale nechal to být. Složku jsem si vzala zpátky, zaplatila kávu a odešla. Venku jsem se cítila naštvaná, ale víc na sebe než na něj. Měla jsem vstát hned. Jenže jsem to neudělala.
Stížnost do firmy
Doma jsem si přečetla, co mi poslal. Byl to standardní návrh refinancování, ale u e-mailu jsem si uvědomila, že s ním nechci mít nic společného. Napsala jsem do firmy, že mám výhrady k průběhu konzultace. Neuvedla jsem, co jsem měla na účtu, jen to, že poradce komentoval moje finance nahlas v rušné kavárně, i když jsem ho několikrát požádala, aby mluvil tišeji. Požádala jsem je, aby mi potvrdili, že si nenechali žádné moje dokumenty, a aby mi další komunikaci posílali písemně.
Odpověděl mi vedoucí pobočky. Omluvil se, že schůzka neproběhla podle jejich standardu, a potvrdil, že dokumenty mám u sebe. Nabídl mi, že mi konzultaci znovu vysvětlí v kanceláři. Poděkovala jsem, ale další schůzku jsem si nedomluvila. Pan poradce mi potom ještě jednou napsal, jestli se nechci ozvat. Neodpověděla jsem. Smlouvu jsem nepodepsala, takže jsem nemusela nic rušit.
