Článek
Klidný víkend, který měl být jen jeho
Řekl mi, že si potřebuje odpočinout. Prý má v hlavě zmatek a chce si ujasnit, co dál. Po hádce, která nás před pár dny úplně vyčerpala, jsem neodporovala. Věřila jsem, že samota mu prospěje, že se mu uleví a nám oběma taky.
Večer mi napsal, že dorazil. Poslal fotku z terasy, na které seděl s hrnkem kávy. V pozadí se leskl rybník, tráva byla čerstvě posekaná, západ slunce se odrážel v okně za ním. Byla to hezká fotka, skoro uklidňující. Jenže něco mě na ní zarazilo.
Detail, který jsem neměla vidět
Nejdřív jsem si myslela, že se mi to jen zdá. Ale když jsem přiblížila odraz v okně, všimla jsem si ženské siluety. Seděla u stolu naproti němu a měla dlouhé světlé vlasy. Na stole stál ještě jeden hrnek.
Přemítala jsem, jestli by tam mohl být někdo z vesnice. Třeba sousedka, co se tam občas stará o zahradu. Ale ta by přece neseděla u stolu naproti němu v podvečer, když on tam „potřebuje být sám“.
Když se člověk nechce dívat pravdě do očí
Napsala jsem mu, že na té fotce někdo je. Chvíli neodpovídal. Když mi konečně přišla zpráva, napsal, že to bude určitě jen jeho odraz, že měl zapnutou lampu a ta prý zkresluje. Jenže já tam viděla postavu jasně, v ruce držela hrnek a nakláněla se dopředu, jako by se s ním bavila.
Snažila jsem se mu uvěřit. Představovala jsem si všechno možné, aby to vysvětlení dávalo smysl. Ale čím déle jsem se na tu fotku dívala, tím víc mi docházelo, že už žádné další vysvětlení nepotřebuji.
Mlčení, které řeklo všechno
Druhý den se neozval. Ani večer. A já věděla, že jsem měla pravdu. Všechno, co mezi námi poslední měsíce skřípalo, mělo jednoduchou odpověď.
Když se po třech dnech vrátil, přinesl víno a tvářil se, jako by se nic nestalo. Mluvila jsem málo, poslouchala jsem o tom, jak si prý odpočinul a že měl klid. Jen jsem se pousmála. Neřekla jsem nic. On taky ne.
Poslední odraz
Tu fotku mám pořád v telefonu. Někdy se na ni podívám, když si nejsem jistá, jestli jsem tehdy jednala správně. Ten odraz v okně je pořád stejně jasný. A i když na něm vidím dva lidi, už dávno vím, že tam jeden z nich být neměl.
