Článek
Obyčejná pošta, obyčejné dopoledne
V našem manželství jsem nikdy neměla potřebu hrabat se manželovi v telefonu nebo v e-mailech. Věřila jsem mu a on mi nedával důvod pochybovat. Když jsem tedy toho rána otevřela poštovní schránku a mezi letáky a účty našla úřední obálku na jeho jméno, ani mě nenapadlo, že by mohla skrývat něco závažného. Byla jsem doma sama, takže jsem ji automaticky rozlepila, abych mu večer mohla dopis předat už otevřený a třeba mu i něco vyřídit.
Šok mezi řádky
Uvnitř byla složka papírů z okresního soudu. Nejdřív jsem vůbec nechápala, o co jde. Pak mi padly oči na větu, která mi doslova vyrazila dech: rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě. Bylo tam uvedeno jméno matky, kterou jsem v životě neslyšela, a dítě, které má mít příjmení mého manžela. Srdce mi bušilo tak, že jsem se musela posadit. Četla jsem ty řádky znovu a znovu, ale význam zůstal stejný. Můj manžel má dítě s jinou ženou.
Pocity, které se nedají popsat
Nejdřív jsem tomu odmítala uvěřit. Přemýšlela jsem, jestli jde o nějaký omyl, jestli se soud nespletl. Ale v dokumentech byla uvedena adresa, rodné číslo a všechny údaje, které seděly. Začaly se mi vybavovat drobné momenty z posledních let, které mi tehdy připadaly bezvýznamné, ale najednou do sebe začaly zapadat. Jeho služební cesty, o kterých jsem nic moc nevěděla. Jeho občasná zamyšlenost. A teď přede mnou ležel důkaz, že měl život, o kterém jsem netušila.
Těžký rozhovor
Když přišel domů, seděla jsem v kuchyni s dopisem na stole. Nečekal, že ho uvidí otevřený. Chvíli mlčel, pak přiznal, že se to stalo před několika lety. Že tehdy neplánoval, aby se to dostalo tak daleko, a že se bál mi to říct, protože nechtěl ztratit naši rodinu. Poslouchala jsem, ale v hlavě jsem měla jen prázdno. Najednou jsem se cítila jako cizinec ve vlastním domově.
Co bude dál
Od té chvíle se všechno změnilo. Nejde jen o to, že má dítě s jinou ženou. Jde o to, že mi celé roky lhal a vedl dvojí život. Přemýšlím, jestli vůbec dokážu dál žít s člověkem, který mi takhle ublížil. Možná se nakonec rozejdeme, možná mu dám šanci, ale jisté je, že už nikdy nebudu ta žena, která věřila všemu, co jí manžel řekl.
