Článek
Navenek dokonalý partner
Když jsme spolu mezi lidmi, je pozorný, laskavý a umí být zábavný. Vždy mi podrží kabát, pošle mi květiny do práce a při setkáních s našimi známými mě chválí a říká, jak jsem úžasná. Moje kamarádky na něm vidí jen galantního muže, kterého by chtěla každá. Nejedna z nich mi přiznala, že mi ho závidí. Usmívám se, když to slyším, ale někde uvnitř mě bodne studená pravda.
Doma je všechno jinak
Jakmile se za námi zavřou dveře, jeho úsměv se vytratí. Je jako kdyby odložil masku, kterou nosí jen pro okolí. Kritizuje každou maličkost, kterou udělám. Když se vrátím z práce unavená, místo pochopení slyším, že nezvládám ani obyčejné věci. Občas se snažím žertovat, aby se atmosféra odlehčila, ale reaguje na mě pohrdavě. Jako bych mu překážela. Každý jeho pohled mě nutí přemýšlet, co jsem zase udělala špatně.
Mlčím a tvářím se, že je vše v pořádku
Nikomu jsem o tom neřekla. Bojím se, že by mi okolí nevěřilo. Proč bych si stěžovala, když mám vedle sebe muže, za kterým se otáčí ženy na ulici. Moje kamarádky mě litují, že nemám dítě, ale já jsem ráda, že jsem se tomu zatím vyhnula. Nedokážu si představit přivést dítě do prostředí, kde se mi hroutí sebevědomí. Někdy přemýšlím, jestli si jen nevymýšlím, jestli nejsem přecitlivělá. Jenže pak si vzpomenu, jak mi včera večer řekl větu, která mě zabolela víc než cokoliv dřív: Jednou si uvědomíš, že beze mě jsi nic. To je ta jedna uvozovka, kterou jsem nechtěla nikdy napsat, ale ta věta mi v hlavě zní pořád.
Začínám chápat, že poklad to není
Když mě objímá před lidmi, připadám si jako rekvizita. Když se usmívám na fotkách, dívám se na sebe a nepoznávám tu ženu. Dřív jsem byla sebevědomá a veselá. Dnes se budím s obavou, jakou náladu bude mít. Někdy se ptám sama sebe, kdy jsem přestala být manželkou a stala se jen kulisou v jeho životě.
Možná se jednou přestanu bát
Nečekám, že se ze dne na den všechno změní. Ale uvnitř mě roste malý hlas, který mi říká, že si zasloužím víc než žít ve stínu někoho, kdo je zlatý jen tehdy, když se na něj někdo dívá. Možná mu jednou tu jeho masku sundám. A možná odejdu dřív, než se pokusí sundat on tu moji.
