Článek
Potřebovala jsem jen pár základních věcí
Do obchodu jsem šla rychle, jen pro chleba, mléko a pár drobností. Vzala jsem si hotovost, protože kartu běžně nepoužívám. Jsem zvyklá platit penězi a neřešit limity ani techniku. U pokladen jsem si ale všimla, že všechny klasické byly zavřené. Otevřené zůstaly jen samoobslužné terminály, které fungovaly výhradně na kartu.
Zkoušela jsem to vysvětlit, ale neměla jsem šanci
Zeptala jsem se nejbližší prodavačky, jestli by mi někdo otevřel normální pokladnu. Odpověděla mi bez špetky empatie, že to možné není. Prý buď zaplatím kartou, nebo nákup vrátím. Řekla jsem jí, že kartu nemám a že přece není možné, aby obchod odmítal hotovost. Místo snahy najít řešení mi ale odsekla, že pokud nechci spolupracovat, zavolá ochranku.
Přišel vysoký muž a choval se, jako bych něco provedla
Za chvíli dorazil člen ostrahy. Podíval se na mě, jako kdybych kradla. Zeptal se, jaký je problém, a prodavačka ho hned informovala, že odmítám platit. Snažila jsem se vše znovu vysvětlit, ale nikdo mě neposlouchal. Měla jsem pocit, že jsem nežádoucí jen proto, že platím hotově.
Naštěstí zasáhl někdo úplně cizí
Za mnou stál muž, který vše sledoval. Přistoupil blíž a s naprostým klidem se zeptal, jestli obchod vážně odmítá hotovost. Když mu odpověděli, že ano, spustil něco, co si budu pamatovat ještě dlouho. Řekl, že je to porušení zákona, protože hotovost je oficiální platidlo, a že obchod nemá právo člověka vyhazovat jen proto, že nechce nebo nemůže platit kartou.
Najednou se vše změnilo
Prodavačka znervózněla, člen ochranky znejistěl. Muž dodal, že pokud mě zkusí vyvést, půjde se mnou a zavolá policii. Atmosféra se úplně obrátila. Prodavačka začala hledat nějakého vedoucího a po chvíli mi otevřeli jednu klasickou pokladnu. Nákup jsem v klidu zaplatila a odešla.
Nešlo o peníze, ale o přístup
Nechápu, proč se dnes považuje za problém, když člověk nepoužívá kartu. Nejsem zloděj, nejsem podezřelá. Měla jsem u sebe peníze a chtěla je utratit v jejich obchodě. Kdyby se neozval někdo cizí, kdo měl odvahu říct pravdu nahlas, zřejmě bych odcházela ponížená. Ale nakonec jsem odešla klidná a s hlavou vztyčenou.
