Hlavní obsah

Ochranka v obchodě mě nutila, abych jim ukázala posledních 5 fotek v mobilu

Foto: freepik/Freepik.com

Nečekala jsem, že se obyčejný nákup promění v situaci, při které se budu cítit jako zločinec. Všechno to začalo u pokladen, kde ke mně přistoupil člen ostrahy a řekl, že se mnou potřebuje mluvit.

Článek

Běžný nákup, který se zvrtl

Do obchodu jsem šla jen pro pár základních věcí. Bylo dopoledne, obchod téměř prázdný a já se těšila, že to rychle vyřídím. Všechno probíhalo normálně až do chvíle, kdy jsem vyjela s vozíkem směrem k pokladnám. Tam mě zastavil muž v uniformě a poprosil, ať jdu s ním. Byl zdvořilý, ale jeho tón nepřipouštěl žádnou diskusi. Zmateně jsem ho následovala do malé místnosti vedle prodejny, kde už čekala i jeho kolegyně.

Podezření, které jsem nechápala

Hned na začátku mi řekli, že mě zachytily kamery, jak si něco fotím v regálech. Nechápala jsem, o čem mluví. Vůbec jsem si nic nefotila. Ochranka mi vysvětlila, že mají v obchodě přísný zákaz fotografování a že musí zkontrolovat můj telefon. Úplně mě zamrazilo, když mi muž řekl, že chce vidět posledních pět fotek v galerii, aby měl jistotu, že nic neukrývám. V tu chvíli jsem měla pocit, jako by mi někdo vnikl do soukromí.

Moje reakce a strach

Nejdřív jsem odmítla. Vysvětlovala jsem, že můj telefon je moje osobní věc a nemají právo do něj nahlížet. Oni ale tvrdili, že pokud odmítnu spolupracovat, budou muset zavolat policii. Začala jsem být nervózní. Nikdy jsem nebyla v podobné situaci a představa, že přijede hlídka, mě děsila. Zároveň jsem ale cítila obrovský vztek. Nic jsem neudělala a přesto se ke mně chovali jako k podezřelé.

Nechtěné ponížení

Nakonec jsem to vzdala. S třesoucíma rukama jsem otevřela galerii a ukázala jim fotky. Byly tam jen snímky z rodinné oslavy a jeden obrázek dortu, který mi poslala vnučka. Když je viděli, jen kývli a řekli, že je vše v pořádku. Omluva nepřišla, jen strohé konstatování, že mě mohou pustit. Cítila jsem se poníženě a zároveň prázdně. Jako by ze mě někdo vysál důstojnost.

Po návratu domů

Cestou domů jsem nad tím pořád přemýšlela. Vím, že ochranka má svou práci, ale tohle mi připadalo za hranou. Měla jsem pocit, že se do mě otiskl zážitek, který jen tak nezmizí. Telefon teď beru do ruky jinak než dřív. Každá fotka, kterou v něm mám, mi připomíná ten pocit, že se někdo cizí díval do mého soukromí. Nákup, který měl trvat deset minut, se změnil v nepříjemnou zkušenost, na kterou asi jen tak nezapomenu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz