Článek
Jak mě přemluvil
Když jsme spolu začali bydlet, přišel s nápadem, že by bylo jednodušší mít společný účet. Říkal, že to ušetří čas i nervy, že už nebudeme řešit, kdo co platí. Zdálo se mi to praktické a navíc jsem vnímala, že je to pro něj známka závazku. Po chvíli váhání jsem souhlasila. Připadalo mi, že tak potvrzujeme naši důvěru.
První podezření
Zpočátku jsem si ničeho nevšimla. Platila jsem z účtu běžné věci, on také. Jenže po pár týdnech jsem zjistila, že se zůstatek nějak rychle ztenčuje. Myslela jsem, že jsme prostě měli více výdajů, tak jsem to nechala být. Jenže pak mi přišla výpisová zpráva a já nevěřila vlastním očím.
Tvrdá pravda
Našla jsem tam sérii plateb v internetových hernách. Nešlo o malé částky, byly to tisíce. Připadalo mi, že se mi pod nohama propadla zem. Nikdy předtím jsem si nevšimla, že by měl sklony k hazardu. Konfrontovala jsem ho a on se snažil tvářit, že jde jen o zábavu. Řekl, že to má pod kontrolou. Jenže já viděla černé na bílém, že mizí naše společně vydělané peníze.
Hádka, která všechno změnila
Seděli jsme u stolu, já před sebou výpis, on s kamennou tváří. Snažila jsem se mu vysvětlit, že nejde o pár korun, ale o naši budoucnost. On jen odsekával a snažil se celou věc zlehčit. V tu chvíli jsem si uvědomila, že důvěru, kterou jsem mu dala, promrhal. Bylo to, jako by mi vzal nejen peníze, ale i pocit bezpečí.
Co zůstalo
Nakonec jsem účet zrušila a vrátila se ke svému vlastnímu. Mezi námi zůstalo ticho a chlad, který nešlo zahnat. Nešlo ani tak o ty peníze, jako o to, že mě dokázal takhle obelhat. Kdykoliv se dnes dívám na výpis z účtu, vybaví se mi ten pocit, že srdce dokáže zabolet víc než samotná peněženka. Jestli s ním zůstanu nevím, ale moji důvěru to navždy zničilo.
