Článek
Zbožné dětství, které nic nenaznačovalo
John George Haigh se narodil 24. července 1909 ve Stamfordu v anglickém Lincolnshire. Vyrůstal v rodině patřící k Plymouthským bratřím, přísné protestantské sektě, kde zábavu představovalo výhradně čtení Bible.
Otec kolem domu nechal postavit vysoký plot, aby rodinu izoloval od okolního světa, protože ten byl podle něj „zlý“. Haigh se jako chlapec naučil výborně hrát na klavír a získal stipendium na Queen Elizabeth Grammar School ve Wakefieldu.
Podvodník na cestě ke zločinu
Už ve dvaceti letech si přivydělával paděláním dokladů k automobilům. Po sérii podvodů skončil opakovaně ve vězení, poprvé v roce 1934, a jeho manželka Beatrice ho opustila.
Právě za mřížemi ho zaujal případ francouzského vraha Georgese-Alexandra Sarreta, jenž zbavoval se těl obětí pomocí kyseliny sírové.
V dílně vězeňského klempíře začal experimentovat s myšmi a zjistil, že kyselina dokáže rozpustit drobné tělo během pouhých třiceti minut. Domníval se, že bez těla nelze nikoho obvinit z vraždy, a začal plánovat to, co považoval za dokonalý zločin.
Šest obětí, šest sudů kyseliny
Po propuštění z vězení v roce 1943 náhodou potkal svého bývalého zaměstnavatele Williama McSwanna v jedné kensingtonské hospodě.
Šestého září 1944 McSwanna nalákal do sklepa na Gloucester Road, udeřil ho olověnou trubkou do hlavy a tělo ponořil do sudu se čtyřiceti galony koncentrované kyseliny. Rodičům oběti namluvil, že jejich syn uprchl do Skotska, aby se vyhnul odvodu do armády. Když se válka chýlila ke konci a syn se nevracel, rodiče začali být podezřívaví. Haigh je v červenci 1945 pod záminkou synova návratu pozval na Gloucester Road, kde je oba zavraždil stejným způsobem.
Z majetku rodiny McSwannových vytěžil přibližně osm tisíc liber a přestěhoval se do luxusního hotelu Onslow Court v Kensingtonu.
Peníze ale rychle prohrál v hazardu. V roce 1948 proto zastřelil manžele Hendersonovy, doktora Archibalda a jeho ženu Rose, v pronajatém skladu v Crawley, kde si zřídil novou „dílnu smrti“. Z jejich pozůstalosti získal dalších osm tisíc liber.
Poslední obětí se v únoru 1949 stala devětašedesátiletá vdova Olive Durand-Deaconová, spolubydlící z hotelu Onslow Court. Haigh ji pod záminkou obchodního projektu s umělými nehty vylákal do skladu a zastřelil revolverem ukradeným Hendersonovi.
Žlučové kameny, které rozhodly
Na rozdíl od předchozích případů Haigh neměl v Crawley přístup k odpadu. Zbytky po rozpuštění těla jednoduše vylil na hromadu suti za budovou.
Policejní patolog Keith Simpson na místě objevil lidský tuk, část lidské nohy, úlomky kostí, žlučové kameny a zbytky zubní protézy, kterou později identifikoval zubař oběti.
Haigh při výslechu prohlásil, že paní Durand-Deaconová přestala existovat a že nikdo nemůže dokázat vraždu bez těla. Porota mu ale neuvěřila a verdikt vynesla za pouhých třicet minut.
Psychopat bez lítosti
Haigh byl popraven 10. srpna 1949 ve věznici Wandsworth, krátce po svých čtyřicátých narozeninách.
Více než sto dopisů, které psal z cely smrti rodičům, dnes uchovává Institut kriminologie na Cambridgeské univerzitě. Profesor Friedrich Loesel, ředitel institutu, v nich spatřuje typické znaky psychopatie: hrdost na vlastní mediální slávu a naprostou absenci empatie.
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/John_Haigh https://allthatsinteresting.com/john-george-haigh https://www.cam.ac.uk/news/sealed-with-a-hiss-the-letters-of-the-acid-bath-murderer https://www.crimeandinvestigation.co.uk/crime-files/john-haigh-the-acid-bath-murderer https://www.aahorsham.co.uk/content/acidbath
Obrázek
Sussex Constabulary, John George Haigh (3×4 cropped), marked as public domain, more details on Wikimedia Commons
