Článek
Příjemný začátek večera
Vybrali jsme si menší rodinnou restauraci, kde jsme ještě nikdy nebyli. Prostředí bylo útulné, na stolech svíčky, a já se těšila, že si konečně odpočineme od každodenního shonu. Sedli jsme si do rohu, abychom měli klid. Když k nám přišla servírka, všimla jsem si, že se na mého manžela podívala trochu jinak než na mě. Přisoudila jsem to obyčejné zdvořilosti a nevěnovala tomu pozornost.
Nečekané chování servírky
Po chvíli jsem ale začala mít pocit, že její chování není zcela profesionální. Nakláněla se k němu zbytečně blízko, prsty se lehce dotkla jeho ruky, když mu podávala jídelní lístek. Při objednávce na něj koukala, jako bych tam ani neseděla. Zpočátku jsem to přešla, nechtěla jsem si večer zkazit. Jenže její jednání se stupňovalo.
Trapné pokusy o flirt
Když přinesla pití, naklonila se až příliš, jako by chtěla, aby si všiml jejího výstřihu. Později se dokonce posadila na okraj našeho stolu, přehodila nohu přes nohu a spustila konverzaci, která už neměla nic společného s prací. Ptala se, zda chodí často do restaurací, zda je ženatý a jestli má rád ženy, které si umí říct, co chtějí. V ten moment jsem měla chuť ji poslat pryč, ale čekala jsem, co udělá můj muž.
Jeho nečekaná reakce
Místo aby znejistěl, rozesmál se tak hlasitě, že se otočili lidé od vedlejších stolů. Podíval se na ni a s úsměvem jí řekl, že je zrovna na večeři se svou ženou, a ukázal na mě. Jeho smích zněl tak upřímně, že servírka zčervenala a rychle se omluvila. V ten moment jsem cítila obrovskou úlevu. Nebyl tam ani náznak, že by ji bral vážně, a jeho reakce byla tak přirozená, že to celé působilo spíš směšně než ohrožující.
Co zůstalo ve mně
Když jsme odcházeli, chytil mě za ruku a s úsměvem pronesl, že mě miluje a žádná servírka by na tom nic nezměnila. Možná to nebyl večer, jaký jsem si představovala, ale paradoxně jsem odcházela s pocitem jistoty. Viděla jsem na vlastní oči, že naše manželství stojí na pevných základech a že i v nečekaných situacích se umí postavit na moji stranu.
