Článek
Nečekaná návštěva
Snacha přijela neohlášeně. Říkala, že má pro mě něco, co mi prý udělá radost. Poslední dobou se snaží být pozornější a já to oceňuji, protože naše vztahy nebyly vždy hladké. Přesto mě ani nenapadlo, že vytáhne malou taštičku ovázanou stuhou, která na první pohled vypadala, jako by pocházela z butiku, kam bych já sama nikdy nevkročila. Podala mi ji a čekala, až ji otevřu. Cítila jsem drobnou nervozitu, protože drahé dárky mě vždy spíše zaskočí, než potěší.
Šperk, který mi vzal dech
Uvnitř byla jemná sada náušnic a přívěsku. Krásná, třpytivá, jemná práce. Bylo mi jasné, že to nebude levné, ale pořád jsem doufala, že to není nic přehnaného. Poděkovala jsem a snažila se tvářit uvolněně, jenže snacha si musela všimnout, že moje radost je trochu nervózní. Řekla, že si zasloužím něco pěkného a že mě chtěla potěšit. V tu chvíli jsem se snažila tu myšlenku přijmout, jenže někde vzadu mi začaly klíčit obavy.
Pravda, která mě zarazila
Večer jsem seděla u počítače a zkusila šperk najít podle značky. Když se mi to podařilo, zůstala jsem sedět bez hnutí. Cena byla jasně uvedená. Stál přesně 5800 korun. To je víc, než dám za jídlo za celý měsíc. Připadalo mi, jako bych dostala něco, co odporuje mému způsobu života. Dlouhé minuty jsem si říkala, že jsem to vůbec neměla vyhledávat, jenže už bylo pozdě. Hlava se mi plnila myšlenkami, že to snacha možná přehnala nebo že mě chce za něco odčinit. Ráno jsem se rozhodla, že jí to řeknu.
Rozhovor, který jsem nečekala
Zavolala jsem jí a po chvíli váhání jsem se jí svěřila. Řekla jsem, že si daru vážím, ale že je na mě příliš drahý. Dodala jsem, že stojí víc, než utratím měsíčně za jídlo, protože se snažím žít střídmě. Na druhé straně bylo dlouhé ticho. Nakonec se mě zeptala, jestli mě tím dárkem nějak urazila. Ujistila jsem ji, že ne, jenže jsem cítila, že jsem ji zaskočila. Vysvětlila jsem jí, že mě jen vyděsila ta výše částky a že mám strach, aby neutráceli víc, než si mohou dovolit. Po chvíli přiznala, že šperk koupila s dobrým úmyslem a chtěla mi dát něco, co bych si sama nikdy nekoupila.
Opatrné sblížení
Najednou všechno trochu povolilo. Uvědomila jsem si, že mi tím chtěla říct víc, než měla v plánu. Chtěla napravit dřívější napětí, které mezi námi občas bylo, a ukázat, že mě bere jako součást rodiny. To mě dojalo víc než samotná hodnota dárku. Řekla jsem jí, že si šperk nechám a budu ho nosit, ale že příště opravdu stačí něco malého.
