Článek
Nový soused a první problémy
Do domu jsme se s manželem přistěhovali před deseti lety. Všechno tu bylo klidné, lidé se znali a pomáhali si. Před třemi lety se ale do bytu nad námi nastěhoval nový nájemník. Ze začátku se zdál normální, jen trochu odtažitý. Postupně se ale začaly objevovat zvláštnosti. Klepal nám na dveře s tím, že prý pouštíme televizi moc nahlas, i když jsme ji měli skoro potichu. Tvrdil, že slyší naše kroky uprostřed noci, ačkoliv jsme oba spali.
Volání policie se stalo jeho koníčkem
Jednou v zimě zazvonil zvonek a před dveřmi stáli policisté. Soused nahlásil, že prý u nás dochází k domácímu násilí. Byli jsme v šoku, protože jsme zrovna seděli u čaje. Policie odešla, ale od té doby to začalo být pravidelné. Volal je kvůli všemu. Stačilo, abych upustila hrnec a on tvrdil, že děláme rámus schválně. Když jsme si koupili novou pračku, hlásil, že vibruje tak silně, až mu to ničí strop. Policisté už se nám skoro omlouvali, ale pokaždé museli přijet.
Strach a bezmoc
Začali jsme se bát dělat jakýkoliv hluk. Manžel chodil po bytě skoro po špičkách. Já jsem měla pocit, že nás někdo sleduje. V noci jsem nespala, protože jsem čekala, kdy zase zazvoní zvonek. Všichni v domě věděli, že problém je v něm, ale nikdo si nevěděl rady. Říkala jsem si, že tohle nemůže pokračovat věčně, že se musí něco stát.
Když se karta obrátila
Jednoho večera se ozval obrovský rámus z jeho bytu. Pak ticho. A za chvíli sirény. Tentokrát nepřišli policisté k nám, ale šli rovnou nahoru. Zjistilo se, že měl doma několik lahví alkoholu, byl opilý a rozbil celé zařízení bytu. Při zásahu na policisty zaútočil a to byla jeho poslední kapka. Odvezli ho v poutech a ještě ten týden byl ve vazbě.
Úleva a nový začátek
Majitel domu už měl dost stížností a rozhodl se ho okamžitě vyhodit z nájmu. Po jeho odchodu jsem si poprvé po dlouhé době otevřela okno a zhluboka se nadechla. Ten byt nad námi je dnes prázdný a já si pořád připomínám, že i když to někdy vypadá beznadějně, spravedlnost si cestu najde.
