Článek
Neustálé problémy se sousedem
Když jsme se s manželem před lety nastěhovali do našeho domu, těšila jsem se na klid a soukromí. Netušila jsem, že právě ten, kdo by měl být nejbližším sousedem, nám bude dělat největší problémy. Plot mezi našimi pozemky byl sice starší, ale funkční. Jenže on měl potřebu do něj neustále zasahovat. Jednou prkna uvolnil, jindy zničil část latí a tvrdil, že mu překáží ve výhledu.
Ze začátku jsme to brali s nadhledem. Opravili jsme, co bylo potřeba, a doufali, že se situace uklidní. Jenže se to stupňovalo. Když jsme vyměnili plot za nový, drahý dřevěný, vydržel necelý měsíc. Jednoho rána jsme našli několik prken vyrvaných a pohozených na trávníku.
Marné dohady
Soused se nikdy nepřiznal. Tvrdil, že to musel udělat vítr nebo někdo cizí. My ale věděli své, protože se to dělo jen z jeho strany. Zkoušeli jsme s ním mluvit klidně, nabídli jsme, že plot posuneme o pár centimetrů, aby mu tolik nevadil. Jenže on si stál za svým, že plot tam nemá co dělat.
Manžel už toho měl dost. Každá oprava stála peníze a čas. A navíc pocit, že někdo cíleně ničí náš majetek, byl ponižující. Když jsme zjistili, že nám bez dovolení přestříhal dráty nové výztuže, bylo jasné, že už s ním po dobrém nehneme.
Rozhodující krok
Jednoho večera jsme seděli u stolu a přemýšleli, co dál. Odhodlání přišlo rychle. Místo dřevěného plotu, který lze snadno poškodit, jsme se rozhodli pro dvoumetrovou betonovou zídku. Věděli jsme, že to nebude levné, ale touha po klidu a ochraně soukromí byla silnější.
Stavební firma přijela během pár týdnů a za pár dní stála mezi našimi domy masivní zídka. Soused zpočátku chodil kolem a sledoval práci, ale nic neřekl. Když zídka vyrostla, jeho reakce byla k nezaplacení. Věděla jsem, že se mu nelíbí, že z oken už neuvidí na náš pozemek, a navíc mu teď stíní slunce na terasu i do obýváku. Tentokrát ale nemohl nic udělat.
Konečně klid
Od té doby máme pokoj. Žádné rozbité latě, žádné zničené části plotu. Naopak mám pocit, že i soused ztratil zájem o jakýkoliv kontakt. Zídka mu vzala možnost nás provokovat a mně vrátila pocit bezpečí.
Když se dnes ohlédnu zpět, mrzí mě, že jsme ten krok neudělali dřív. Mohli jsme si ušetřit spoustu nervů a peněz. Betonová zídka není možná nejhezčí ozdobou zahrady, ale funguje dokonale. A co je hlavní, od její stavby jsem o sousedovi slyšela jen jedinkrát, a to když se mě zeptal, jestli si může na svou stranu zídky pověsit popínavou rostlinu. To jsem mu s radostí dovolila, protože jsem věděla, že tentokrát už můj plot zůstane neporušený.
