Článek
První pohled na jeho novinku
Bylo pozdní odpoledne, když jsem se vracela z nákupu. Už z dálky jsem viděla, že u branky stojí skupinka lidí a všichni se dívají jedním směrem. Soused, který se nedávno přistěhoval, stál hrdě vedle svého nového auta. Lesklo se na slunci, černý lak byl tak čistý, že odrážel okolní stromy. Působilo to, jako kdyby právě sjelo z výstavního pódia.
Sebevědomý příjezd
Pozval nás blíž a s úsměvem vykládal, jak dlouho si na auto šetřil a co všechno má za výbavu. Upřímně, nebyla jsem typ, co by se vyznal v technických detailech, ale jeho nadšení bylo nakažlivé. Všichni stáli kolem a čekali, až ho nastartuje a předvede. Jakmile sedl za volant, bylo vidět, že si ten okamžik užívá. Z motoru se ozval hluboký, ale uklidňující zvuk, a všichni uznale kývali hlavami.
Nešťastná chvíle
Když se rozjel po své příjezdové cestě, chtěl nám ukázat, jak plynule a tiše auto jede. Jenže cesta u něj doma je dost úzká, lemovaná keři a plotem. Stačila drobná nepozornost a ozvalo se nepříjemné křupnutí. Všichni jsme ztuhli. Pravé zpětné zrcátko se zachytilo o sloupek a zůstalo viset jen na kousku plastu. Soused vylezl z auta a tvářil se, jako by mu někdo právě vypustil všechnu radost z těla.
Reakce sousedů
Nikdo se nesmál, i když to byl pohled skoro groteskní. Někteří se snažili hned radit, kde mu to opraví a že to vlastně není tak hrozné. Já jsem cítila, jak mu je trapně, a bylo mi ho v tu chvíli upřímně líto. Chtěl jen zapůsobit a místo toho se mu stala taková nepříjemnost před očima všech. Jeho manželka stála opodál a snažila se tvářit povzbudivě, ale bylo vidět, že i jí je situace nepříjemná.
Ticho po bouři
Po chvíli si soused povzdechl, popadl visící zrcátko a zkusil ho provizorně přidržet izolepou. Celý okamžik, který měl být jeho triumfem, se proměnil v trapas. Rozhovory mezi sousedy ztratily šťávu, lidé se začali pomalu rozcházet a zůstala jen zvláštní pachuť. Já sama jsem šla domů s pocitem, že i drobnosti dokážou změnit atmosféru.
Vzpomínka, která zůstane
Dnes, kdykoli projdu kolem jeho domu a vidím to auto už opravené a lesknoucí se jako nové, vzpomenu si na ten den. Vlastně to nebyl škodolibý smích, co se mi vybaví, ale spíš lidskost celého okamžiku. Nikdo není dokonalý a občas se stane, že i chvíle největšího nadšení skončí nečekaně trapně. Ale právě proto si je pamatujeme nejvíc.
