Hlavní obsah

Soused se pořád objevoval na naší zahradě. Když jsme si pořídili rotvajlera, rychle přestal

Foto: freepik/Freepik.com

Když se soused začal objevovat na naší zahradě, zpočátku jsem si myslela, že jde o omyl, jenže brzy mi došlo, že to bude vážnější problém.

Článek

Jak to začalo

Bydlíme na okraji města v domě se zahradou, která mi vždy nabízela pocit klidu. Když jsem jednou večer zalévala rajčata, zahlédla jsem na druhé straně pozemku sousedovu postavu. Tvrdil, že mu tam přeletěl míč. Jenže žádný s sebou neměl a na zahradě jsem nenašla ani stopu po tom, že by tam něco dopadlo. Přesto jsem jeho vysvětlení přijala, protože jsem chtěla mít pokoj.

Další týdny jsem si ale všímala, že se to opakuje. Objevoval se v různých časech. Někdy brzy ráno, jindy pozdě večer, vždy s nějakou výmluvou, která mi už připadala směšná. Tvrdil, že honí kočku, hledá odložený nářadí nebo jen kontroluje plot. Postupně jsem přestala mít pocit bezpečí a začala jsem se bát být na zahradě sama, obzvlášť po setmění.

Marné pokusy o domluvu

Zkoušela jsem to řešit slušně. Řekla jsem mu, ať k nám nechodí bez dovoleni a pokud má problém, ať zazvoní. On se ale jen usmíval a říkal, že to moc hrotím. Tvrdil, že když žijeme vedle sebe, je normální občas překročit hranici pozemku. Jenže já jsem si nepřipadala jako někdo, kdo má brát takové chování jako něco běžného. Můj partner to viděl podobně a rozhodli jsme se plot lépe zabezpečit. Ani to nezabralo.

Večer jsem chodila kontrolovat zamčenou branku a i přesto jsem měla pocit, že za živým plotem něco slyším. Jednou jsem zahlédla, jak se vrací na svůj dvůr, když si myslel, že ho nevidím. Ten okamžik mi definitivně potvrdil, že to není náhoda.

Naše řešení

V té době jsme stejně přemýšleli o pořízení psa. Toužila jsem po velkém plemeni, protože jsem vyrůstala s velkými psy a chyběl mi jejich klid. Nakonec jsme našli štěně rotvajlera. Když jsme si ho přivezli, bylo jasné, že tahle malá kulička vyroste ve skutečného hlídače.

Jak pes rostl, začal si všímat všeho, co se kolem domu dělo. Když jednou večer soused znovu vešel na náš pozemek a myslel si, že ho nikdo neuvidí, pes se k plotu přihnal a začal štěkat tak silně, že by člověku zamrazil i krev. Soused utekl rychleji, než jsem ho stačila oslovit.

Náhlý klid

Od té chvíle jako by se vytratil. Žádné šramocení, žádné podivné ranní nebo večerní návštěvy. Když jdeme venčit psa kolem jejich domu, vidím, jak se soused raději stáhne dovnitř. Pokaždé to vypadá, jako by chtěl zapadnout do stěny.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz