Hlavní obsah

Soused si bral naše slevové letáky. Tvrdil, že si vymýšlíme, dokud jsem ho nenahrála na kameru

Foto: rawpixel.com/Freepik.com

Každé ráno jsem hledala slevové letáky, které nám pravidelně chodily do schránky. Nejdřív jsem si myslela, že nás přehlíží roznašeč. Pak jsem pochopila, že mizí. A že za tím někdo je.

Článek

Zmizelé papíry ve schránce

Bydlím v bytovém domě, kde se všichni známe od vidění. Nic zvláštního se tu neděje. Právě proto mě zaráželo, že ze schránky pravidelně mizely letáky obchodů, kam běžně chodím. Nešlo o jeden kus. Byl to zvyk. Každý týden prázdno. Ostatní pošta zůstávala.

Nejdřív jsem to neřešila. Říkala jsem si, že roznáška selhala nebo že letáky někdo zapomněl vložit. Jenže sousedka o patro výš si posteskla na totéž. A pak další. Všichni jsme měli stejný problém, ale nikdo netušil proč.

Podezření bez důkazu

Jednoho dne jsem si všimla, že soused z vedlejšího bytu má doma hromady letáků. Viděla jsem je, když měl otevřené dveře. Nechtěla jsem si domýšlet. Přesto mi to vrtalo hlavou. Když jsem se ho na chodbě opatrně zeptala, jestli si nevšiml, že letáky mizí, jen se zasmál. Řekl, že si vymýšlíme a že řešíme hlouposti.

Ten tón mě zarazil. Nebyl klidný ani překvapený. Byl podrážděný. A tehdy mi došlo, že jestli chci mít jistotu, musím ji získat sama.

Kamera jako poslední možnost

Nemám ráda konflikty a už vůbec ne sledování lidí. Přesto jsem si půjčila malou kameru a nenápadně ji nasměrovala ke schránkám. Říkala jsem si, že když se nic neprokáže, aspoň budu mít klid. Stačil jeden den.

Na záznamu bylo jasně vidět, jak soused z naší schránky vytáhl letáky a strčil je do tašky. Bez zaváhání, bez spěchu. Jako by to dělal běžně. V tu chvíli jsem necítila vítězství. Spíš únavu a zklamání.

Konfrontace na chodbě

Když jsem mu video ukázala, ztuhl. Neřekl ani slovo. Pak se pokusil tvrdit, že šlo o omyl. Že si myslel, že jsou jeho. Bylo to trapné. Letáky byly adresované nám a on to věděl.

Nakonec přiznal, že letáky sbírá. Prý si nemyslel, že by to někomu vadilo. V tu chvíli mi došlo, jak snadno si někdo dokáže ospravedlnit cizí věc jako vlastní.

Ticho po odhalení

Od té doby se na chodbě zdravíme jen letmo. Letáky se už neztrácí. Jednou ráno jsem našla ve schránce pečlivě srovnaný balíček starších vydání, které mi chyběly. Bez vzkazu, bez vysvětlení. Jen papír na papíru, jako by tím chtěl vše zahladit. Schovala jsem je do šuplíku a zavřela ho. Některé věci je lepší už znovu neotevírat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz