Článek
Podivné výmluvy a prázdný pokoj
Syn býval vždycky rád doma. V poslední době ale mizel ze školy rovnou pryč a vracel se pozdě večer. Tvrdil, že se učí s kamarádem nebo hraje hry, ale z jeho řeči jsem cítila, že něco tají. V pokoji měl méně věcí než dřív, jako by si část vybavení odnášel pryč. Neustále kontroloval mobil, dokonce i během jídla. Byl nervózní, jakmile jsem se zeptala, co přesně u kamaráda dělají.
Podezřelé věci v jeho batohu
Když jsem jednou uklízela, všimla jsem si v jeho batohu světel, masky a cizího telefonu bez krytu. Nebyla to hračka ani školní pomůcka. Zeptala jsem se ho, proč to má, a on odpověděl, že je to jen rekvizita na projekt do školy. Bylo mi jasné, že lže. Něco se dělo a já jsem potřebovala vědět co.
Návštěva u kamaráda odhalila pravdu
Rozhodla jsem se zajít ke kamarádovým rodičům. Nečekali nás, ale pustili nás dovnitř. Už po pár minutách bylo patrné, že nevědí, jak jejich syn tráví čas. Zavedli nás k nim do pokoje. Všude ležely lampy, stativy, krabice s rekvizitami a staré telefony. Na stole byl mobil na stativu se spuštěnou kamerou. V rohu místnosti byly krabice plné masek, paruk a oblečení. Vypadalo to jako malé studio. Kamarád okamžitě zbledl. Můj syn se na mě podíval a bylo mu jasné, že už to neutají.
Pravda o jejich internetové slávě
Přiznal se, že s kamarádem natáčejí videa pro anonymní profil. Dělali různé výzvy. Často natáčeli lidi na ulici bez jejich vědomí, někdy i spolužáky ve škole. Něco z toho bylo nevinné, ale část videí byla ponižující a některé jen těsně neporušovaly zákon. Syn si tam schovával rekvizity a telefony, aby to doma neviděl nikdo z nás. Vydělali si pár stovek na reklamách a byl to pro ně důvod pokračovat. Toužili po sledovanosti a pocitu, že jsou někdo.
Těžký rozhovor a zákaz
Cestou domů mlčel. Doma jsme si sedli a já mu vysvětlila, proč to nemůže dělat. Nešlo jen o nevhodné chování, ale i o rizika. Mohl někomu ublížit nebo se dostat do problémů se školou. Se slzami v očích uznal, že to přerostlo něco, co už nedokáže kontrolovat. Zakázali jsme mu tam chodit a dočasně jsme mu omezili přístup k mobilu i internetu. Nešlo o trest, ale o ochranu.
Nový začátek
Po pár dnech se uklidnil a začal trávit více času doma. Dokonce si uvědomil, jak snadno se člověk nechá vtáhnout do věcí, které vypadají nevinně, ale jsou plné skrytých nástrah. Já jsem zase pochopila, že dospívající dokáže vytvořit svět, o kterém nemají rodiče ani ponětí. A někdy stačí jediná návštěva, aby se ten svět zcela odkryl.
