Článek
Všechno začalo nevinně
Tchyně vždycky působila jako žena, která má ráda pořádek a přehled. Byla schopná zapisovat si, kolik utratila za nákup, a kontrolovat účtenky z obchodů. Nikdy mi to nevadilo, dokud se nezačala starat o naše děti. Občas jim koupila nějakou hračku nebo sladkost a já byla ráda, že se zapojuje. Myslela jsem si, že to dělá z lásky.
Jenže po několika měsících jsem si všimla, že o všem mluví zvláštním způsobem. Když přinesla dětem knížku, poznamenala: „To bylo za sto devadesát devět, ale byla sleva.“ Tehdy jsem tomu nepřikládala význam, ale čím dál víc podobných vět mi začalo vrtat hlavou.
Sešit pravdy
Jednoho dne jsem k ní přišla neohlášeně, abych si vyzvedla děti. Seděla u stolu s otevřeným sešitem, do kterého si zapisovala data, částky a názvy věcí. Na první pohled to vypadalo jako účetnictví. Zeptala jsem se, co to je, a ona klidně odpověděla, že si vede přehled, kolik ji „vnoučata stojí“. Prý chce mít jasno, až jednou přijde řeč na dědictví, aby se vědělo, kdo si kolik „vzpomínek“ zasloužil.
Zůstala jsem stát jako opařená. Nevěděla jsem, co říct. Vysvětlovala, že to není nic špatného, jen chce být spravedlivá. Podle ní není fér, aby děti od nás dostávaly víc než vnoučata od švagrové. Když jsem jí řekla, že takové počítání mi připadá zvrácené, urazila se a dodala, že je to jen její věc.
Manželova reakce
Večer jsem o tom řekla manželovi. Nejdřív si myslel, že přeháním. Ale když jsem mu popsala, co všechno v tom sešitě bylo, a že tam dokonce měla kolonku s názvem „návratnost“, ztuhl. Hned druhý den za ní zajel. Vrátil se rozrušený a jen řekl, že s ní končí.
Prý mu řekla, že děti by měly vědět, kolik do nich „investovala“, aby si vážily babičky. Manžel se neudržel a zakázal jí, aby se s dětmi vídala. Nechtěl, aby v nich pěstovala pocit, že musí něco vracet.
Ticho po bouři
Od té doby se tchyně neozvala. Občas pošle balíček s dárky, ale manžel ho většinou ani neotevře. Děti se ptají, proč babička nepřijde, a já jim říkám, že je nemocná. Možná je to lež, ale nechci, aby věděly, že je někdo dokáže vyčíslit v korunách.
Čas od času se přistihnu, že mi po ní vlastně chybí klid, který býval, než se to celé stalo. Ale zároveň cítím úlevu, že už nemusím poslouchat, kolik stojí zmrzlina nebo pastelky. Peníze se dají vydělat, vztahy ne. A někdy stačí pár čísel v sešitě, aby se něco nevratně zlomilo.
