Hlavní obsah
Příběhy

Tchyně se mi posmívala, že neumím vařit. Pozvala jsem na rodinný oběd všechny, kromě ní

Foto: senivpetro/Freepik.com

Celé roky jsem se snažila zapadnout do manželovy rodiny, ale tchyně mi dávala najevo, že nejsem dost dobrá. Když mě znovu shodila kvůli vaření, rozhodla jsem se jednou provždy ukázat, jak se mýlí.

Článek

Jak začaly její narážky

Do manželovy rodiny jsem se dostala s nadšením. Věřila jsem, že budeme držet při sobě a podporovat se. Jenže moje tchyně si mě od začátku měřila od hlavy k patě. Nikdy neřekla nic přímo, ale v jejích poznámkách byla jasná dávka pohrdání. Když jsem jednou upekla koláč na rodinné setkání, ochutnala a se smíchem poznamenala, že těsto má chuť jako z prášku. Přitom jsem ho připravila podle starého receptu své babičky.

Poslední kapka

Nejhorší bylo, že si takové poznámky neodpustila ani před ostatními. Minulé léto u nedělního oběda se mě zeptala, zda vůbec zvládnu uvařit něco jiného než špagety. Zasmála se a dodala, že manžel se musí pořádně najíst až u ní. V tu chvíli jsem cítila, jak se mi krev hrne do tváří. Už jsem se nechtěla jen tiše usmívat a doufat, že se to časem zlepší.

Můj plán

Rozhodla jsem se, že připravím velký rodinný oběd. Chtěla jsem, aby všichni viděli, že vaření není moje slabina. Na seznam hostů jsem pozvala manželovy sourozence, jejich rodiny, bratrance, sestřenice, dokonce i jeho otce. Jedinou osobou, která pozvánku nedostala, byla tchyně. Nebylo to z pomsty v tom smyslu, že bych ji chtěla ranit, spíš jsem jí chtěla dát pocítit, jaké to je být vynechána.

Den D

Vařila jsem celé dva dny. Na stole se objevila pečená kachna, domácí knedlíky, zelí, několik druhů předkrmů a na závěr tři dezerty. Všichni hosté byli nadšení, talíře se vracely prázdné a já slyšela jen samou chválu. Manžel byl na mě pyšný a viděla jsem, že i on si užívá, že jeho rodina poznává jinou stránku mě.

Co se stalo potom

Samozřejmě se o celé akci tchyně brzy dozvěděla. Volala manželovi a chtěla vědět, proč jsem ji nepozvala. Řekla jsem mu, aby jí klidně řekl pravdu. Bylo ticho, a pak pronesla jen, že jsem přecitlivělá. Možná má pravdu, ale už nemám chuť čekat, až mě zase poníží.

Moje pocity dnes

Neříkám, že se situace zázračně vyřešila. Tchyně se ke mně dál chová odtažitě, ale už necítím tu bezmoc jako dřív. Vím, že umím postavit krásný stůl a pohostit lidi, kteří o to stojí. A hlavně jsem si dokázala, že její řeči o tom, jak neumím vařit, nejsou pravda.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz