Hlavní obsah

V restauraci mi místo svíčkové donesli polévku. Moje reakce všechny pobavila

Foto: DC Studio/Freepik.com

Seděla jsem v restauraci a těšila se na jídlo, když mi číšník donesl něco úplně jiného. To, co následovalo, prý pobavilo celou místnost.

Článek

Čekání na oblíbené jídlo

Do restaurace jsem přišla po dlouhém dni, kdy jsem se těšila na něco teplého a poctivého. Vybrala jsem si svíčkovou, kterou jsem tam vždy milovala. Posadila jsem se poblíž okna, objednala si pití a odložila kabát. Chtěla jsem si dopřát klid a užít si chvíli, kdy nemusím nic řešit. Všude kolem byl příjemný šum, lidé si povídali a vonělo to po jídlech, která jsem znala už z domova. Měla jsem pocit, že brzy dostanu přesně to, na co mám chuť, a že si na chvíli konečně odpočinu.

Nečekané překvapení

Když se ke mně blížil číšník s talířem, nadšeně jsem se narovnala. Postavil přede mě misku plnou polévky. Chvíli jsem jen mlčela a přemýšlela, jestli si spletl stůl, nebo jestli mám výpadek paměti a zapomněla jsem, co jsem si vlastně objednala. Chvíli jsem misku jen pozorovala. Nebyla to žádná obyčejná polévka. Voněla tak intenzivně, že jsem měla co dělat, abych se nezačala smát z té absurdní situace. Místo oblíbeného pokrmu jsem přede sebou měla něco, co jsem si vůbec nechtěla dát. Přesto jsem se snažila zachovat klid a nevypadat otráveně.

Moje reakce

V tu chvíli ze mě vypadla věta, kterou jsem vůbec neměla v plánu říct. Podívala jsem se na číšníka a úplně vážně jsem pronesla, že pokud je to nový způsob jak podávat svíčkovou, ráda se nechám překvapit. Číšník na mě chvíli zíral a pak se rozesmál tak upřímně, že se začali smát i lidé u nejbližších stolů. Já jsem tam seděla s naprosto vážným výrazem, protože mi teprve docházelo, co jsem vypustila z pusy. Když jsem konečně zareagovala a přidala se k nim, smáli jsme se ještě víc. Číšník se pak omluvil a okamžitě běžel pro mé původní jídlo.

Jak to celé dopadlo

Svíčkovou jsem dostala a chutnala skvěle. Polévku si nakonec nechal vzít zpět, i když mi ji nabízel jako pozornost. Ještě dlouho jsem však slyšela, jak se hosté u vedlejších stolů smějí a opakují část mé věty. Když jsem odcházela, jeden ze starších hostů mi popřál hezký večer a řekl, že mám talent na oživení atmosféry. A já jsem si uvědomila, že někdy stačí jedna spontánní hloupost, aby se obyčejný den změnil v něco, na co se bude dlouho vzpomínat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz