Článek
Na světě neexistuje nikdo další, u koho by bylo oficiálně potvrzeno, že se mu stalo to samé jako jedné ženě z Alabamy v USA. Ann Elizabeth Fowler Hodges známá také jako paní Hodges, paní Hewlett Hodges nebo jako paní Huelitt Hodges se v roce 1954 nechtěně proslavila ve světě během svého odpoledního spánku v obýváku. Aniž by cokoliv tušila, stala se vzápětí prvním a zároveň dodnes jediným člověkem, který byl oficiálně zasažen a zraněn zásahem úlomku z vesmíru. Z pohledu statistik je tato událost natolik nepravděpodobná, že jde hovořit o neskutečné souhře náhody a smůly v jednom.
Ohnivá koule udělala skoro metrovou díru ve střeše
Sousedé Hodgesových prý v úterý 30. listopadu v roce 1954 kolem druhé odpolední spatřili na obloze ohnivou kouli a kolem ní hnědě zbarvený kouř, která se před jejich zraky propadla střechou domu, kde manželé bydleli v pronájmu.
Meteorit, který podle pozdějšího zjištění vědců prý v daný den z nebe spadl ve 12:46 nad Sylacaugou v Alabamě a následně se rozdělil na tři kusy, se tak z ničeho nic ocitl až v obývacím pokoji manželů a skončil na zmiňované nešťastnici. Ann zrovna spala na gauči.
Pokud by se vyhlásila pomyslná soutěž v nejvíce šokujícím probuzení všech dob, stala by se žena z Alabamy pravděpodobně její vítězkou nebo alespoň finalistkou. Sousedé, kteří pád vesmírného kamene se strachem a úlekem spozorovali, okamžitě zvědavě a fascinovaně vtrhli do domu. Tam našli Ann s její matkou, Annin manžel měl smůlu a zároveň štěstí v neštěstí, že zrovna nebyl doma.
Nejdříve si ženy myslely, že se zřítil komín
Když se celý sled událostí rychle seběhl, domnívaly se dvě ženy přítomné v příbytku v prvním okamžiku po pádu, že se jim pravděpodobně zřítil komín. Při pohledu na trosky, prach a suť všude kolem je ani nenapadlo, že by se mohlo jednat o něco tak neobvyklého, jako je kámen z vesmíru. Teprve poté obě uviděly obrovský kámen a přivolali záchranné složky. Manžel Ann se vrátil domů až kolem šesté, aniž by tušil, co jen těžko uvěřitelného se jeho choti stalo během odpoledne, kdy nebyl doma. Kromě velkého překvapení musel řešit velký počet přihlížejících sousedů, kteří zahlédli světlo na obloze, potažmo velkou ohnivou kouli a byli zvědaví, co se po vpádu předmětu dovnitř stalo.
Ve střeše zůstala po kamenu z vesmíru skoro metr velká díra o rozměru 91 centimetrů. Jak mimozemský kámen padal, odrazil se prý od rádia a následně ženu zasáhl do horní části stehna a ruky. V zasažených místech se jí utvořil obří hematom, jinak byla ovšem Ann zdánlivě v pořádku. To se ale moc nedalo říct o jejím následném rozpoložení. Nejen náhlý nápor a zájem sousedů, ale především také samotný incident ji začaly stresovat. Nemohla v noci moc dobře a klidně spát, proto se rozhodla vyhledat pomoc lékařů a druhý den šla kvůli svému psychickému otřesení do nemocnice.
Zranění Ann Elizabeth Hodges od zásahu meteoritem zajímalo všechny sousedy. Šlo o rozsáhlou modřinu na horní části stehna.
Někteří se domnívali, že šlo o útok Rusů
Po pádu meteoritu, který byl prý po dopadu do místnosti ještě žhavý na dotek se muselo počkat na ověření toho, co je spadlý objekt vůbec zač. Někteří za jeho pádem viděli namísto raritního meteorologického jevu útok Rusů. Zrovna totiž v USA probíhala studená válka, takže se někteří obyvatelé obávali možného vyústění konfliktu těchto států v přímý útok ze strany Sovětů.
Ani názor státního geologa, který fakt, že nejde o běžný balvan, ale přímo o meteorit potvrdil, některým paranoidním obyvatelům USA nestačil. Policejní úředníci proto nakonec požádali také armádu, aby předmět dostatečně prozkoumala a potvrdila nebo vyvrátila jeho vesmírný původ. I armádní příslušníci ovšem kámen oficiálně označili jako chondritový meteorit, čímž se teorie o pádu vesmírného kamene na ženu ležící na gauči v obýváku oficiálně potvrdila.
Nechtěná pozornost
Ann se časem se svým zraněním i obrovskou souhrou náhod a okolností, které způsobily, že ji oficiálně jako první a jedinou na světě vesmírný objekt prokazatelně zasáhl, začala smiřovat. Uvěřila, že jí ho seslal Bůh a mělo to tak být. Proto když jí veřejnost po shodném usnesení nabídla, aby si vzácný úkaz ponechala, souhlasila.
Jiného názoru však byla domácí manželů. Vzhledem k tomu, že meteorit spadl na její majetek a pozemek, tvrdila, že na něj má právo jen ona a obrátila se kvůli tomu na právníka. Soud a zákon jí navíc dávaly za pravdu. Nakonec se po vleklých sporech s právníky podařilo oběma stranám vytvořit dohodu, kdy majitelka manželům kámen ponechala za 500 dolarů. To bylo přijatelné i pro Hedgesovi, jelikož se domnívali, že jim kosmický úlomek ještě vydělá mnohem víc peněz.
Nakonec tento příběh neměl dobrý konec. O dva roky později pár věnoval meteorit Přírodovědeckému muzeu v Alabamě, kde je vystaven a je po své objevitelce pojmenován. Jenže tím všechny pozitivní události kolem meteoritu tak nějak skončily. O několik let později v roce 1964 čelila Ann nervovému zhroucení, které podle pozdějšího vyjádření jejího manžela pravděpodobně vyplynulo z náhlého přívalu obrovského množství nežádoucí pozornosti na její osobu. Každý s ní chtěl mluvit, podívat se na onen mimozemský úlovek a vyfotit se s ním.
A nevydržel to ani jejich bezdětný manželský svazek, manželé se v roce 1964 kvůli neustálým hádkám o prodeji a osudu kamene rozvedli. Ann se od té doby potýkala s podlomeným zdravím, trpěla údajně i silným posttraumatickým syndromem, který navíc ještě zhoršovaly spekulace a tlak novinářů i společnosti. V roce 1972 Ann Hodgesová zemřela v pouhých 52 letech na selhání ledvin. Někteří blízcí včetně Annina bývalého manžela z toho nepřímo obvinili právě zásah kamenem z vesmíru, který přestože ji sice fyzicky nezranil nijak fatálně, ale přesto jí ovlivnil život až příliš.
Zdroje: en.wikipedia.org, dotyk.cz, idnes.cz, reflex.cz, facebook.com
