Autor Alenky v Říši divů měl dvojí tvář: Inspirací mu byla skutečná dívka

Ne všichni vědí, že autor známý pod svým pseudonymem jako Lewis Carroll, pravým jménem Charles Lutwidge Dodgson otiskl do díla Alenky v říši divů (Alice’s Adventures in Wonderland) i trochu reálného příběhu. To totiž není, jak by se mohli čtenáři možná mylně domnívat, pouhým výplodem autorovy fantazie. Předlohou mu byla opravdová dívenka. Šlo o dceru autorova přítele. A podle všeho se měli do díla otisknout i jeho další přátelé.

Matematik, filozof a spisovatel Charles Dodgson alias Lewis Carroll pocházel z akademické rodiny. Časem začal působit jako univerzitní profesor, což bylo pro vznik knihy o Alence osudné. Na univerzitě se totiž setkal se svým přítelem, děkanem koleje Christ Church Henry Liddellem. Ten měl se svou manželkou 4 děti – syna a tři dcerky, kterým spolu se samotnou paní Liddellovou nesmělý vědec Dodgson džentlmensky krátil dlouhou chvíli, když byl jejich otec pracovně vytížen. O tom, že jeho pomoc a častá přítomnost poblíž nich byla nezištná a s paní Liddellovou neměl žádné postranní úmysly, svědčí fakt, že s ní jako správný kavalír nikdy nezůstal o samotě.

Vztah Charlese Dodgsona k dětem jeho přátel zesílil natolik, až pro ně časem začal být milým strýčkem, který s nimi mohl zůstávat o samotě. Děti hlídal, brával je na výlety, pořádali společně pikniky, chodili na procházky a jezdili na projížďky po řece Temži. A právě tam se začaly rýsovat jeho sympatie k jedné z přítelových dcer, desetileté Alice. Autor slavného díla dětem obvykle vyprávěl různé dobrodružné i strašidelné příběhy a povídky. A byla to právě dívka jménem Alice, kterou pohádky bavily natolik, že Charlese Dodgsona prosila, aby všechny vyprávěné zápletky přenesl na papír a napsal o nich knihu…

A malá Alice se zanedlouho skutečně dočkala. Hodný strýc příběhy, které jí a jejím sourozencům vyprávěl, přibližně o dva roky později nejen konečně převedl do knihy, ale ještě jí originál rukopisů věnoval pod stromeček. Milé a přátelské překvapení, které zprvu všechny nadchlo však mělo mít podle některých verzí příběhu za čas ještě pořádně nepříjemné následky a rozhořčení.

Podle neoficiálních informací jen několik měsíců po sepsání velkolepého dobrodružného díla se měly dostat vztahy mezi spisovatelem Lewisem Carrollem a jeho přáteli na bod mrazu. Najednou byl jejich pravidelný a častý kontakt přerušen a rodina měla údajně spálit všechny spisovatelovy dopisy a vzkazy i fotky. O co šlo? Podle některých nepotvrzených domněnek požádal autor mladičkou a nezletilou jedenáctiletou Alice o ruku, což její rodiče rozčílilo a se spisovatelem s možnými mírně pedofilními sklony přerušili kontakt. Není tajemstvím, že Charles byl zároveň nadaným fotografem a právě malou Alice fotil předtím často.

Ta se na fotografie ráda parádila a převlékala. Podle ostrých jazyků mohl být spisovatel Lewis takzvaným hebefilem, jelikož nejen z jeho díla, ale také z dochovaných dobových fotografií je patrná jeho slabost pro mladé a pubertální dívky ve věku od 16 do 20 let. V dané době se ale tento výraz vůbec nepoužíval, naopak byly i dětské akty považovány za jakýsi projev specifického druhu umění.

I když později samotný autor popřel, že by inspirací pro jeho dílo mohla být skutečná dívka, v knize samotné je ukryté mezi řádky i celé její jméno. Autor, který si potrpěl na slovní hříčky, a který údajně i do dalších postav z knihy promítal své přátele včetně samotného Henryho Liddela do postavy časově vytíženého bílého králíka, ho rafinovaně schoval do jedné ze svých básní „Loď pod slunečnou oblohou“. Na jejím konci s názvem kapitoly „Přes zrcadlo a co tam Alice našla“ je možné najít na počátku každého z řádků veršů písmena Aliciina jména. Dohromady tvoří písmenka celé jméno Alice, tedy Alice Pleasance Liddell.

Ať už to bylo jakkoliv, význam jeho děl Lewisi Carrollovi alias Charlesovi Lutwidge Dodgsonovi nelze upřít. Autor, který se s Alice v jejím dospělém věku už moc nevídal, protože se podle slov z jeho deníčku změnila, a to ne zrovna v dobrém slova smyslu, v roce 1898 zemřel osamělý, aniž by se kdy oženil. Alice mu údajně poté, co se o spisovatelově skonu dozvěděla, odeslala květiny. Vlastní rukopis Alenky v říši divů prodala v roce 1926 a přišla si na pořádný balík peněz. Ručně psaný originál se prodal za nejvyšší prodejní cenu knih na tehdejší poměry Velké Británie. Alice za ní získala kolem 15 400 liber, což je v přepočtu přibližně 435 776 českých korun. Na tehdejší dobu skutečně obrovská částka, co myslíte?

Zdroje: cs.wikipedia.org, historic-uk.com, britishheritage.com, stoplusjednicka.cz