Článek
O tom, že Jack Dawson nebyl pouze fiktivní filmovou postavou, by mnoho fanoušků i tvůrců různých konspiračních teorií určitě rádo diskutovalo. Podle jednoho z náhrobků na hřbitově Fairview Lawn v kanadském Halifaxu, kde jsou pohřbeny oběti potopení Titanicu, lidé začali spekulovat, že měl Jack Dawson svou reálnou předlohu. Fanoušci legendárního snímku se po objevení náhrobku se jménem J. Dawson začali více zajímat o to, co opravdový Dawson a ten filmový měli společného a jestli se režisér Cameron inspiroval příběhem vojáka Josepha Dawsona, který na Titanicu pracoval jako kotelník. Následně se novinářům a historikům podařilo o něm zjistit některé informace.
Režisér o něm nevěděl
Hodně mladších diváků filmu o potopení známého parníku se začalo domnívat, že náhrobek patří utopenému Jackovi Dawsonovi. Plačící dívky začaly náhrobek muže, kterého ztvárnil Leonardo Dicaprio uctívat. Na hrob nosili Dawsonovi fanoušci květiny s domněním, že šlo o oběť, která reálně inspirovala perfekcionistického režiséra Jamese Camerona k tvorbě filmové postavy. Fakt, že při tvorbě hlavních protagonistů hleděl na reálný příběh, se přímo nabízel.
Ostatně tvůrci snímku utratili jmění za věrohodnost a propracování interiérů a mnoha detailů, aby všechno bylo skutečnému parníku co nejpodobnější a na plátně zobrazili také opravdové příběhy některých osobností. Jejich rozpočet za natočení filmu byl dokonce mnohem větší, než jaká by byla v současnosti v přepočtu cena za výrobu luxusního Titanicu. Pravda o J. Dawsonovi je však jiná.
Ze společných skutečností mrazí
Jako by tajemného závoje kolem legendárního zaoceánského parníku stále nebylo dost. Ukázalo se, že pravděpodobně sám Cameron o tom, že na Titanicu jistý J. Dawson opravdu cestoval a zahynul, vůbec neměl tušení. Zajímavé je, že měl dokonce jméno začínající na stejné počáteční písmeno J, a navíc stejně jako Jack pocházel z chudých poměrů v Irsku. Byl chudý a s rodiči žili v nejchudší části Dublinu v dvoupokojovém příbytku. Měl od otce dva nevlastní bratry a jednu mladší vlastní a jednu nevlastní sestru). Našla se ale také ještě jedna další velice mrazivá informace o skutečném Dawsonovi. Podle dostupných zdrojů měl také on během plavby údajně podobně jako filmový Jack prožívat románek s cestující na palubě. Nebyla jí ale žádná Rose, která prý cestovala na Titanicu jenom jedna a šlo o komornou, ale Ellen „Nellie“ Maud.
Šlo o nejstarší sestru známého přeživšího Titanicu Arthura Johna Priesta, který se dostal do povědomí veřejnosti tím, že kromě ztroskotání Titanicu přežil ještě nejméně další tři obrovské námořní katastrofy, včetně potopení sesterské lodi Titanicu – Britannic. Člen lodní posádky tedy patrně stejně jako filmový hrdina prožíval během plavby románek. Také on se už po nalodění na první loď Adriatic, kde začal pracovat 24. července v roce 1911, setkal s tím, že kajuty pro palubní personál jsou od sebe přísně odděleny. Protože pracoval coby palubní důstojník v kotelně, byl jeho status hodně nízký. Dal by se přirovnat k třetí třídě, do které byli řazeni chudí cestující. Zde nejspíš podobnost skutečného a filmového hrdiny více méně končí, i když s přihlédnutím k faktu, že o této oběti Titanicu do natočení filmu filmaři prý vůbec nevěděli, měli toho společného až dost.
The real Jack in titanic. As others have noted, there was one J. Dawson on board, but he had nothing to do with the...
Posted by Joseph Dawson/Jack dawson on Friday, April 19, 2019
Co je o Dawsonovi známo
Z toho, co se o kotelníkovi ví, je patrné, že ne všechno měl s filmovým Jackem společné. Na rozdíl od filmového chudého malíře, který lístek na palubu vyhrál v kartách, skutečný Dawson takové štěstí neměl. Na palubu Titanicu se vydal vydělávat, pracoval mezi nejnižší třídou lodního personálu. Nebylo to přitom poprvé, co se plavil po moři jako člen posádky velké lodi. Joseph Dawson měl co dočinění i se sesterskými loděmi Titanicu patřící společnosti White Star Line. Nejprve se coby voják vydal na plavbu Adriaticu a následně Majesticu.
Po uhelné stávce v roce 1912 se nalodil na Titanic, kam bylo odvezeno uhlí z Majesticu. Joseph se narodil 1. září v roce 1888 a podle dostupných zdrojů nejprve pracoval jako tesař a nosič prádla, teprve poté se přidal do britské armády. Když mu bylo 19 let, 28. července v roce 1908 v Dublinu narukoval k vojsku. Tam nejprve sloužil u zdravotnického sboru. Po třech letech strávených v armádě se rozhodl pro změnu, přestoupil do zálohy a rozhodl se pro změnu povolání. Pro své nové působení si vybral lodě obchodní britské společnosti White Star Line, které byly určené k nákladní dopravě i k přepravě cestujících. Podle toho, že Joseph stvrdil svůj závazek práce na lodích vlastním podpisem, lze usuzovat, že musel navzdory tomu, že pocházel z chudých poměrů, dosáhnout určité míry vzdělání.
Když Titanic narazil, nebyl ve službě
V noci na 14. dubna, když Titanic narazil do ledovce, Dawson zrovna nebyl ve službě. Když ho probudil náraz, šel se podívat, co se děje na palubu. Protože neměl mnoho možností záchrany, skočil z potápějícího se parníku do ledového Atlantického oceánu. Pobyt v ledové vodě neměl šanci přežít. Zemřel na podchlazení. Na rozdíl od filmového hrdiny Jacka Dawsona, který se podle scénáře snímku už nikdy na dně oceánu nenašel, se jeho tělo našlo plavající na hladině oceánu. Vylovila ho loď jménem Mackay-Bennett. Ostatky Josepha Dawsona dostaly číslo 227 podle pořadí, v jakém bylo tělo nalezeno.
Jako by počítal s případem možné katastrofy, měl údajně u sebe pečlivě zabalené doklady, podle nichž ho bylo možné identifikovat. Protože se o jeho památku nikdo z příbuzných nepřihlásil, byl s dalšími 309 oběťmi pochován na hřbitově Fairview Lawn v Halifaxu v Novém Skotsku. Po odvysílání filmu Titanic začaly podle místního průvodce Blaira Beeda k Josephově hrobu docházet plačící fanynky Jacka Dawsona a nosily na hrob kytice v domnění, že byl jeho opravdovou předlohou.
