Článek
V roce 2004 hledal fotograf Mark Laita v okresu Raleigh v Západní Virginii v USA nové objekty k focení do připravované knihy. Místní zástupce šerifa okresu mu doporučil návštěvu plaché rodiny Whittakerových žijící v polorozpadlé maringotce v odlehlé zemědělské lokalitě. Hned po setkání s nimi mu bylo jasné, že jde o skutečně kuriózní případ, kde se rodinný incest podepsal na vzhledu a chování některých členů rodiny.
Trvalo, než si získal důvěru
Fotografovi Laitovi zpočátku trvalo, než si u ostražité netypické rodiny Whittakerových žijící stranou veřejnosti, vybudoval důvěru. Během prvního setkání na něj prý dokonce sousedé namířili zbraň. Whittakerovi se lidí zvenčí obávají kvůli nepěkným zkušenostem. Zlí a škodolibí lidé jim údajně občas házeli na jejich příbytek vajíčka, pokřikovali po nich posměšky nebo jim jinak ubližovali.
Místní lidé tak umělci dávali najevo, že tam nikdo cizí není vítaný. Nakonec si ale vzájemně ujasnili, že dokumentarista za rodinou nepřišel ve zlém. I tak se mu ovšem naskytl dosud nevídaný, šokující pohled. „Byla to ta nejšílenější věc, jakou jsem kdy viděl,“ popsal později v podcastu Konkrete svůj první dojem ze setkání s klanem Whittakerových. Už na první pohled bylo zřejmé, že většina z nich trpí psychickým a fyzickým postižením.
Někteří působili zmateně a polekaně a měli oči posazené neobvykle daleko od sebe. Jeden z Whittakerových se navíc dal před Markem na útěk, začal při tom kopat do popelnice a padající kalhoty mu spadly až ke kotníkům. Namísto řeči začal vydávat pouhé zvuky a skřeky připomínající štěkání. Nakonec se Laita domluvil se slovně komunikujícími členy rodiny na tom, že jim bude pomáhat a také si je u toho vyfotí do chystané knihy. S Whittakerovými se časem spřátelil a rozhodl se, že se za nimi jednou vrátí.
Dokument vyvolal obrovské ohlasy
Jak fotograf slíbil, rodinu se v roce 2020 rozhodl navštívit znovu. Tentokrát s kamerou a filmovým štábem, aby natočil mimo jiné vysvětlení jejich nelehce pochopitelných rodinných vazeb. Rozhovory s komunikujícími členy rodiny žijícími spolu, protože někteří z nich se odstěhovali, a v dokumentu se tedy neobjevují, potom zveřejnil v dokumentu na YouTube kanálu nazvaném Soft White Underbelly.
Ve volném překladu lze název chápat, jak nejspíš Laita zamýšlel, jako„nejslabší, nejzranitelnější a nejcitlivější místo“ společnosti. Díky milionové sledovanosti se o existenci neobvyklého rodinného klanu brzy dozvěděl celý svět. Lidé byli šokováni složitými, spletitými mezigeneračními vztahy, a především jejich viditelnými následky. Reakce sledujících na zveřejněné záběry se různily. Zatímco někteří jedinci pouze prahli po další senzaci, ostatní nechápali nedůstojné podmínky, v jakých žijí. Jiným lidem jich bylo líto a toužili potomkům Whittakerů pomoci.
„Nejvíce incestní rodina v Americe“
Whittakerovi, žijící v chudobě v malé vesnici Odd v Západní Virginii, jsou lidmi často označováni jako nejvíce incestní, a zároveň také nejizolovanější rodina v Americe. Lidí se straní kvůli častému nepochopení a krutému posměchu. Degenerativní vývoj u nich začal svazkem Harryho a Sally, kteří byli bratranec a sestřenice. Jejich otcové Henry a John byli jednovaječná dvojčata, takže měli i Harry a Sally genetickou shodu téměř jako vlastní sourozenci. Navíc endogamie rodu tímto neskončila. Ze svazku Harryho a Sally vzešlo sedm dětí.
Mezi nimi byl syn John Isom, který si vzal sestřenici Adu. Měli stejné prarodiče z matčiny strany. Společně měli celkem devět dětí, mezi nimi dceru Gracie Irene, která si vzala dvojitého bratrance (od obou stran rodiny) Johna, jenž pracoval jako horník. Se sestřenicí Gracie, ženou v domácnosti, měl celkem patnáct dětí. V dokumentu, který s nimi následně Laita natočil, se objevuje převážně pět z nich - Lorene, Ray, Larry, Kenneth a právě Betty. Lorene má dospělého syna Timmyho, který se narodil v roce 1979 poté, co byla znásilněna neznámým pachatelem. Oficiální spletitý rodokmen Whittakerových je díky Laitově dokumentu také zveřejněný.
Kontroverzní sbírka byla ukončena
Fotograf Mark Laita se vzhledem k žalostně chudým podmínkám, v jakých Whittakerovi fungují, snažil rodině finančně pomoci. Z těchto důvodů založil veřejnou sbírku. Vybrané peníze na pomoc Whittakerovým měly následně sloužit ke koupi nového domu. K tomu ale zatím nedošlo. Rodina stále žije v původním značně poškozeném obydlí. Laita na dotazy lidí reagoval tím, že zveřejnil bankovní transakce mezi ním a Whittakerovými. Připojil také vysvětlění, že ho rodina neustále žádala o peníze na neodkladné mimořádné výdaje, jako je nákup jídla, léků, nezbytné opravy stavení, ale dokonce i koupě nového vozu.
Kromě toho vyšlo najevo, že peníze odtékaly i k jejich drogově závislým příbuzným, kteří své blízké v tomto směru zneužívali. Po mnoha dohadech mezi lidmi o tom, kam vlastně peníze z fondu zmizely, podezření z podvodu a zneužití sbírky, se Laita rozhodl veřejnou charitu pro rodinu Whittakerových zrušit.
Zoufalá rodinná situace zalarmovala úřady
Rodinná situace některých Whittakerových přežívajících v polorozpadlé maringotce, z nichž má prý jediný Timmy dokončené středoškolské vzdělání, je v posledních letech podle svědků zoufalá. Ve zchátralém domku po zásahu sociálních pracovníků zůstali už pouze Betty a Larry. Ostatní byli státním sociálním úřadem na ochranu dospělých (Adult Protective Services) přesunuti neznámo kam kvůli přetrvávajícím neúnosným životním podmínkám domácnosti.
Úřady měly také vážné podezření na zneužívání rodiny a zanedbávání vážně postiženého Raye, který nemluví a trpí inkontinencí. Členové rodiny podle nich nejsou schopni se o něj dále postarat. Kvůli ochraně osobních údajů se neví, kde se aktuálně někteří z nich nachází. Úředníci to odmítají sdělit nejen veřejnosti, ale nic nesdělili ani příbuzným, kteří zřejmě nic nevědí. Nikdo jim podle všeho při odloučení od blízkých nic nevysvětlil.
