Bude díky letu do vesmíru možné zbohatnout? Na Saturnu a Jupiteru padají z nebe diamanty

Zpravodajství BBC News před pár lety poukázalo na velice zajímavá atmosférická data, podle nichž by mohly být dvě planety v naší atmosféře zdrojem vzácných nerostů. Na Jupiteru a Saturnu podle amerických vědců příroda vytváří nerostné bohatství. Jak je to možné?

Na obou zmiňovaných planetách podle výzkumníků probíhají bouře nevídaných rozměrů. A právě tento fakt prý stojí za tím, že z vesmíru padají drahokamy. Silné výboje a blesky při bouřce dokážou přeměňovat plyn metan na uhlík. Na první pohled vypadá jako saze. Při pádu z výšky na zem potom uhlík ztvrdne a přemění se na pevné skupenství. Jde vlastně o grafit spolu se vzácným nerostem dohromady. Na povrch planet pak už dopadají vlastně skutečně diamanty velké jako kroupy.

Vše má ovšem jeden háček. Diamanty bohužel nevydrží dlouho a při dopadu do horkého jádra planet se rozpadnou. „Vše začíná v horních vrstvách atmosféry, v bouřkových uličkách, kde blesky mění metan na saze. Jakmile se dostanete dolů do těchto extrémních hloubek, tlak a teplota jsou tak pekelné, že diamanty nemohou zůstat pevné. Je velmi nejisté, co se tam dole stane s uhlíkem,“ připustil doktor Baines s tím, že nejpravděpodobnější odpovědí je vznik moře tekutého uhlíku.

Podle doktora Kevina Bainese z univerzity ve Wisconsinu—Madisonu a výzkumného ústavu NASA v Kalifornii v USA nejde v případě padajících diamantů o žádné drobky. Jejich velikost ideální do šperku by patrně bez váhání dostačovala i mnohým miliardářům. „Na Saturnu vznikne každý rok tisíc tun diamantů. Jsou dostatečně velké i na umístění do prstenu, i když by samozřejmě nebyly broušené. Rozhodně by je kdysi hrdě nosila i herečka Elizabeth Taylor,“ uvedl přesvědčeně výzkumník.

Po tak nečekaném objevu čelí Kevin Baines a jeho tým řadě zvídavých otázek. Nejčastěji se ho lidé ptají na způsob, jakým je možné vědcovu teorii ověřit. „Diamanty vznikají a prší dolů díky chemickým procesům. Myslíme, že můžeme říct, že jsme si tím téměř jistí,“ vysvětlil Baines pro BBC.

Podle všeho nejde v případě Jupiteru a Saturnu o jediné planety, kde se vzácné drahokamy díky fungování fyzikálních a chemických zákonů mohou nacházet. I když celá studie a výzkum z tohoto předpokladu zprvu vycházely, vše může být ještě trochu jinak. Nerostné bohatství by se podle vědců totiž mohlo nacházet také na dalších planetách. A co víc, dokonce by se tam mohlo i udržet v původní podobě díky odlišným teplotním podmínkám. „Diamanty nejsou na Saturnu a Jupiteru trvale. Zato jsou na Uranu a Neptunu, jejichž jádra jsou chladnější,“ domnívá se Kevin Baines.

Závěry svého bádání představil doktor Kevin Baines spolu se svou kolegyní a spoluautorkou studie Monou Delitsky z California Specialty Engineering na jednom z výročních zasedání Divize pro planetární vědy Americké astronomické společnosti v Denveru. A i když se během své práce zaměřili na detailní zkoumání uhlíku a vlivu tlaku a teploty na jeho chování v rozdílných podmínkách, výsledky jejich poznání je podle jiných třeba ještě lépe prověřit. Podle všeho totiž ani tak jejich postup nemyslel úplně na všechny okolnosti.

Podle některých vědců, včetně doktorky Nadine Nettelmannové z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, je k ověření tohoto výzkumu zapotřebí daleko přesnějšího a podrobnějšího zkoumání. Podle ní je nutné především ověřit skutečnost, zda opravdu může uhlík vytvářet diamanty v atmosféře, která je bohatá na vodík a helium, jako je tomu v případě Saturnu. „Baines a Delitsky zvažovali pouze data pro čistý uhlík místo směsi uhlíku, vodíku a hélia,“ zdůvodnila své pochybnosti.

Další vědci teorii nedokázali potvrdit ani vyvrátit. „Myšlenka, že existuje určitá část atmosféry Jupiteru a Saturnu, v níž bude uhlík stabilní jako diamant, je logická,“ uvedl profesor Raymond Jeanloz, který je jedním z členů výzkumného týmu. Navíc to byl právě on, kdo jako první přišel s myšlenkou, že by se na Uranu a Neptunu mohly nacházet diamanty.

Zdroje: bbc.com, science.org, aas.org , naturaldiamonds.com, ct24.ceskatelevize.cz