Článek
Domorodý kmen Ačuárové je proslulý svým sepjatým vztahem k přírodě, kvůli němuž odmítají jakékoliv větší technologické pokroky. To však neznamená, že by se u nich po příchodu misionářů ze západní společnosti v 60. letech nic nezměnilo. Naopak se v 90. letech tito domorodci ještě více semkli, aby chránili své území před nelegální těžbou deštného pralesa a své zvyky přiblížili turistům s dobrými úmysly.
Mají hodně dětí a rozmlouvají s rostlinami
Kočovný kmen Ačuárů žije od stylu západního života zcela odlišně. Není to dáno jen tím, že o něm až do minulého století neměli tamní domorodci ani potuchy. Může za to především fakt, že Ačuárové věří v duši všeho živého kolem sebe a podle toho se také ke svému životnímu prostředí chovají. Konzumní společnost je pro ně do dnešních dnů něco nepochopitelného, jejíž způsob chování zcela odmítají. Hlavou ačuárského kmene je vždy muž – náčelník, který mívá několik manželek a s nimi hodně dětí. Přesto se podle místních zvyků po svatbě stěhuje muž za svou manželkou do její vesnice.
Jejich příbytky mohou být až 23 metrů dlouhé, závisí to především na tom, jak vlivnou pozici v rámci kmene zaujímá majitel obydlí. Zajímavostí je, že nehledě na velikost ovšem nemají žádná okna, pouze dva úzké vstupy. Příbytky se skládají z čistě přírodních materiálů, jako je bambus, dřevo a palmové listy. V jedné části vždy bydlí pohromadě ženy, které se starají o děti a rostliny.
Rájem pro Ačuáry jsou jejich pestré zahrádky u obydlí, ve kterých zejména ženy tráví mnoho času. O rostliny, o kterých věří, že mají duši (wakan) se důkladně starají a kromě běžné péče jim také zpívají, nebo si s nimi promlouvají. Jejich zahrady jsou většinou natolik bohaté, že na nich roste kolem 100 druhů rostlin, ovoce a zeleniny. Na žádné ze zahrádek nesmí chybět maniok z něhož vytváří své tradiční nápoje a pokrmy. Ačuárové pěstují narkotické látky, které využívají místní šamani k věštění a hlubšímu napojení na přírodní živly, a bylinky určené k léčbě.
Zvláštní schopnosti
Lidem z kmene Ačuárů se přezdívá „Lidé snů“. Má to pro ně zvláštní význam. Věří nejen v získávání síly od svých předků, které se přezdívá arutam, ale také v komunikaci s přírodními živly prostřednictvím snů. Kromě toho, že jim pozitivní sny dodávají potřebnou energii a pomáhají jim chránit se před nebezpečím, sami se snaží o to, aby jejich prostřednictvím mohli komunikovat se zvířaty, rostlinami, mytologickými bytostmi a jinými přírodními existencemi, ve které věří. Uctívají je a snaží se o jejich náklonnost.
Zajímavé je, že například místní šamani dokážou díky svým snům léčit členy kmene a zjistit, jaké nemoci je trápí. O své sny se proto zajímají každý den a jdou jim naproti různými rituály. Známý je například zpěv písní anent při západu slunce. Tento zvyk jim má zajistit dobré a jasné sny. Sami se navíc snaží uvádět do různých hypnotických stavů, které jim prý poodhalují budoucnost, často i prostřednictvím narkotických látek.
Zvířata vnímají jako sobě rovná
Přestože Ačuárové odmítají některé moderní pokroky, svým smýšlením o zvířatech jako o rovnocenných lidských bytostech dávno předběhli svou dobu. Projevují jim respekt a úctu a loví je čistě pro obživu nutnou pro přežití svého kmene, tedy ne více, než je nutné. Zejména z této myšlenky by si řada nenasytných společností, která už roupy neví, co by ochutnala, měla vzít příklad. Amazonský kmen Ačuárů věří v matku zvířat, která podle jejich náboženství dohlíží na to, zda náhodou nebylo zvíře zabito z pouhé chamtivosti. Tímto pravidlem se striktně řídí a snaží se lovit jen ve chvíli, kdy je to nezbytně nutné pro obživu členů rodiny. V současnosti již mají přístup k běžným moderním zbraním, přesto je k lovu zvířat zásadně nepoužívají. Namísto nich foukají během lovu z foukaček jedovaté šípy.
Pokrok v souladu s přírodou
Další zajímavostí na kmenu Ačuárů je fakt, že se po setkání s lidmi z moderních společností, jejichž stylu života se úspěšně a vytrvale brání, přece jen alespoň částečně přidal k modernímu pokroku. Jde o čistě pozitivní ekologické počiny prospěšné pro všechny strany zahrnující silnou ochranu přírody, opatrný a šetrný kontakt s cizinci. Na svém území v roce 1996 pro všechny zvědavé turisty vybudovali resort nazvaný Kapawi Ecolodge.
Ten je sice vybudován v tradičním stylu, nicméně mu nechybí ani ekologické varianty moderních výdobytků, které pobyt v resortu turistům zútulňují. Nechybí mu například solární panely na výrobu elektřiny, vodní filtrace a je vyroben z přírodních materiálů pocházejících z místního pralesa. Pobyt u Ačuárů, kterým resort výhradně patří, si návštěvníci užívají i díky jejich zkušenému průvodcovství tamními oblastmi, kde mohou společně s domorodci hledat vzácné divoké druhy zvířat, pozorovat a nasát místní rozmanitou a tolik odlišnou kulturu, jezdit na vypůjčených kánoích nebo mimo jiné podnikat dlouhé túry po okolí.
I přes odmítání dlouhodobého rozvoje moderního stylu je tak pro Ačuáry vlastní resort jakýmsi přijatelným kompromisem mezi úplným straněním se odlišným kulturám a mezi následováním moderních pokroků. Je pro ně ovšem zároveň cenným druhem příjmů, díky čemuž si mohou sami určit, jakým směrem se bude odvíjet jejich budoucnost a do jaké míry do ní pustí vlivy jiných společenství. Kromě ochrany tradičních kultur předků se kmen snaží o aktivní zapojení do ochrany deštných pralesů. Spolupracuje s neziskovými organizacemi a členové se podílí na osvětě pro zastavení kácení a těžby stromů.
