Článek
Už v roce 2015, když jsem se po cestě z fanzony u O2 areny dívala na to, kdy se u nás bude hrát další hokejové mistrovství, jsem si slíbila, že v roce 2024 se už opravdu dokážu dostat na zápas přímo do O2 areny, ať to stojí, co to stojí. No, to se sice nakonec povedlo, ale za trochu jiných okolností…
Když jsme čekali několik dnů po sobě na možnost koupit si i tak celkem „solidně naceněné“ lístky na zápas našich českých hokejistů, za které jsme stejně tak jako pravděpodobně většina národa, byli ochotní danou tisícovou sumu přesto utratit, doufali jsme, že vyšší cena bude jedinou překážkou.
Jak se ale dalo očekávat, nebyla. I když jsme na spuštění prodeje lístků čekali s předstihem, byli jsme rovnou přibližně 12000. v pořadí. V polovině nejméně hodinového čekání se nám navíc celé webové stránky zasekly a už nemělo cenu vracet se zpět do pořadníku a čekat dál s nějakým číslem v řádu deseti až stovek tisíc. A tak jsme věděli, že máme smůlu. Přestože bychom fandili ze všech sil, jako spoustu dalších smolařů bez potřebných známostí ve VIP zoně nebo jiných konexí jsme věděli, že se ani po devíti letech podívat na náš hokejový zápas nedostaneme. Zbývalo tedy už jen fandění doma u televize, nebo…?
Na zápase soupeřů byla nečekaná atmosféra
Fotografie ze zápasu na Mistrovství světa v ledním hokeji mezi Švýcarskem a Dánskem v O2 areně.
Nakonec jsme se rozhodli, že nám jde i o atmosféru a celkové sledování celého žebříčku a rozhodli jsme se za cenu kolem dvou set korun pro jednoho zakoupit alespoň lístky na zápas soupeřů. Navzdory mým obavám, že to nebude ono, jsme byli příjemně překvapeni. Hned po příchodu na zápas mezi Švýcarskem a Dánskem jsme se nestačili divit. Aréna byla z většiny zaplněná fanoušky, na hokej se přišlo podívat víc jak 17 tisíc diváků, mezi nimi i mnoho dalších Čechů, takže jsme s českými fanouškovskými rekvizitami nebyli za mimoně.
Navíc už od začátku panovala výtečná fandící atmosféra. „Ach jo, o kolik větší sílu musí mít asi energie fanoušků na zápasech naší reprezentace,“ mírně jsem si posteskla. Nicméně doprovodný program a góly Švýcarů, nehledě na to, že jsme vítězství přáli vzhledem k okolnostem spíše Dánům, nás okamžitě vtáhly do děje. Skvělý DJ, zapojení diváků, fandění z plných plic nejenom hráčům přítomným na ledě, nás zkrátka bavili.
Mírně líto nám bylo jen Dánů, kteří takřka od začátku zápasu vypadali celkem rezignovaně. S přibývajícími góly a nenuceným tlakem Švýcarů už jako by snad ani nestříleli, ale ani se moc nebránili a šetřili síly do dalších soubojů. Ani jasně a celkem rychle dopředu rozhodnutý zápas nám ovšem díky vynikající atmosféře zážitek nepokazil. O2 arena a hokej v ní se musí zažít. Navíc jsme se rozhodli, že když to nejde jinak, navštívíme dost možná při dalších rozhodujících zápasech opět alespoň fanzonu nebo si o vstupenky na Mistrovství zkusíme zahrát v nějaké soutěži.
Nemělo by se u nás pořádat častěji?
Nicméně po skvělém dni stráveném s hokejem, kterému u nás fandíme prakticky všichni, nás okamžitě opět napadla myšlenka, jestli by se nedalo nějak zařídit, aby se na českém území takto skvělé sportovní soutěže, hlavně Mistrovství světa v ledním hokeji, pořádaly častěji než jednou za devět nebo deset let? Jsme zkrátka hokejový národ, všichni občané milují zápasy i doprovodné fandění, kdy se celé hlediště spojí, aby dodávalo neuvěřitelnou sílu a energii národnímu týmu.
Ostatně za jedno s touto myšlenkou jsou s námi i samotní komentátoři zápasů a někteří hráči a odborníci z ČT, kteří ji už několikrát během živého přenosu nahlas zmiňovali. Dalo by se s tím něco udělat? Ve fandění jsme prý nejlepší na světě, tak proč nám nedopřát více možností na to získat lístky a zúčastnit se osobně, nebo alespoň více pozitivní celorepublikové energie?
Hokej je jednou z mála příležitostí, kdy i Češi méně pověstně remcají a nehádají se, a dokonce možná že i více drží při sobě. Všem nám jde přece o jedno, aby to našim klukům konečně zase jednou cinklo. Nezbývá než věřit, že tato myšlenka napadne i naše výborné pořadatele a organizátory, kteří umí vykouzlit prostředí na jedničku a také někoho z rozhodujících míst. Tak či tak, je nutné popřát našemu skvělému českému hokeji a jeho pořadatelům, ZDAR! Protože, kdo neskáče, není Čech…
Zdroje: vlastní poznatky a názory autora, cs.wikipedia.org
