Článek
Megalomanské plány podle projektu architekta Vladimíra Karfíka, které zadal k vypracování úspěšný obchodník s obuví Tomáš Baťa, zahrnovaly výraznou stavbu drápající se až k oblakům, kterou by podpíraly stovky opěrných hlubokých pilot. Pořádným a bezpečným nosným základům ovšem stálo v cestě nestabilní podloží Malinovského náměstí.
Neuskutečněný sen
Baťův sen o funkcionalistickém vysokém obchodním domě, který se svým vzhledem a funkcí nápadně podobá mrakodrapům v Severní Americe, se mezi roky 1930–1931 nakonec splnil jen částečně. Původní plány počítaly s 28 patry a výškou přes 100 metrů jedinečné výškové budovy, která by se tím tenkrát stala prvním evropským mrakodrapem a architektonickým diamantem. Jenže sen obchodníka s obuví Tomáše Bati o jedinečnosti nemovitosti, díky níž by Československo architektonicky předběhlo významné světové metropole se nakonec přes velké plány nepodařilo zcela uskutečnit.
Projekt na meziválečnou stavbu pro firmu Baťa musel být během výstavby postupně upravován. Nejdříve bylo dohodnuto snížení z 28 na 23 pater, ani ta se však nakonec nepodařilo vystavět. Celý dům nakonec skončil na osmi patrech kvůli nestabilnímu terénu, celkovým konstrukčním problémům a také nečekanému objevu spodní vody. Do osmipatrového Domu služeb se poté firma Baťa přesídlila z původní prodejny v paláci Morava nacházejícího se nedaleko. Po 2. světové válce se z Baťovy obuvi stalo Obchodní centrum. A to je na místě dodnes, i když jeho vzhled a obchody v něm se notně obměnily.
Baťův Dům služeb v Brně ve své původní prvorepublikové podobě.
Nevzhledné úpravy komunistů
Funkcionalistický a tolik obdivovaný vzhled budovy vzal za své, když se do úprav obchodního domu pustili komunisté. Úpravy v 60. letech zahrnovaly aplikaci boletických panelů, kvůli nimž stavba přišla o horizontální členění s bílým a čirým sklem, a ztratila tím svůj půvab. Komunisté ovšem provedli i několik menších úprav, které podle památkářů poničily také celkovou památkovou hodnotu domu. Z budovy, která se kdysi pyšnila luxusním a na tehdejší dobu neobvykle moderním vzhledem, díky čemuž vyčnívala, se stal dům, který sice stále vyčnívá, ovšem ne v pozitivním slova smyslu. Protože ho na rozdíl od ostatních domů na Malinovského náměstí zatím nebylo možné předělat, působí mezi ostatními budovami v současnosti spíše jako stavba, která do konceptu celého zrenovovaného náměstí a přilehlého okolí nezapadá.
V současnosti čeká na žádoucí přestavbu
V roce 2008 začalo město řešit, jak objekt využít nadále. Bylo předneseno několik variant, včetně pokusu o dokončení mrakodrapu. Jeden z plánů patřil známé české architektce Evě Jiřičné, která chtěla k celé budově přistavět ještě dalších jedenáct pater a tím ji alespoň částečně přiblížit původnímu stavebnímu záměru. To se ale kvůli nesouhlasu úředníků neuskutečnilo a dům ve zmiňovaném roce odkoupil brněnský podnikatel Martin Nový. První dvě patra pronajímá obchodnímu řetězci Lidl, který podle místních díky vlastní rekonstrukci vnitřních prostor zaujímá nejmodernější části budovy. V domě se dál nachází různé obchody všeho druhu.
S dokončením mrakodrapu opakovaně nesouhlasili památkáři. Ti jsou také proti různým opravám, o jejichž schválení současný majitel Martin Nový před časem opakovaně žádal. Majitel celého objektu se ovšem nevzdává, a i když v současné době dům kvůli fasádě ze 60. let připomíná spíš minulé časy, má stále s domem velké plány na jeho různé úpravy.
Zda mu s tím pomůže obměna úředníků, kteří by mohli být k jeho velkolepým snům vřelejší, ukáže až čas. Na stole prý byla už například úprava fasády se svislými pruhy, které se nahoře proplétaly podle jednoho ze studentských návrhů. Ve hře je také stále dostavba dalších pater. V dohledné době však zatím nejspíš žádná velká proměna původního Baťova domu podle vyjádření brněnského magnáta nehrozí. Pokud ovšem u památkářů opakovaně neuspěje ani za několik let, má prý Martin Nový v plánu oslovit také jiné architekty a zkoušet znovu žádat s dalším návrhem.
