Článek
V šedesátých letech 20. století docházelo k velkému konkurenčnímu boji dvou mocností - SSSR a USA, což bohužel někteří lidé zaplatili svými životy. Jako první na své odhodlání doplatil sovětský kosmonaut Vladimir Komarov, který patřil mezi dobré přátele kosmonauta Jurije Gagarina a zároveň také mezi zkušené vesmírné techniky.
Vladimir Komarov se stal první lidskou obětí letů do vesmíru.
Plukovník Komarov byl zdatným vesmírným veteránem, a když vzlétl 23. dubna 1967 s novou raketou jménem Sojuz 1, nešlo o jeho první let do vesmíru, bohužel se však stal jeho posledním. Během předchozí vesmírné expedice byl členem vícečlenné posádky. I tehdy, při letu o tři roky dříve, se posádka astronautů potýkala s různými komplikacemi a nedostatky vlivem sovětských nařízení. Jak jinak si vysvětlit, že byli ve spěchu kosmonauti vysláni do vesmíru bez skafandrů?
S vesmírnou lodí Sojuz Sověti do budoucna počítali jako s dopravním prostředkem, který dopraví jejich lidi až na Měsíc. Pokusný let, kterého se plukovník Komarov účastnil tak měl být jakousi první vlaštovkou reflektující úspěšnost vesmírného programu Brežněvova režimu. Ten byl přitom v daném čase ve své funkci nejvyššího představitele Sovětského svazu teprve třetím rokem. O to víc se chtěl Leonid Iljič Brežněv ukázat, což ho vedlo k unáhlenému činu. Jednoho z vesmírných veteránů poslal na jistou smrt. Co se vlastně stalo?
Stovky konstrukčních nedostatků
Když došlo ke startu Sojuzu 1 na jehož palubě byl osamocený plukovník Komarov, bylo mnoha lidem předem jasné, že jde přinejmenším o veliké riziko. Nesmělo se však o něm moc mluvit veřejně. Podle některých neověřených tvrzení měl mít vesmírný letoun na stovky konstrukčních nedostatků ve chvíli, kdy vzlétl do vesmíru. To ale Sověti vehementně popírali a ignorovali také četná varování před startem. Proti měl být i samotný hlavní konstruktér inženýr Vasilij Mišin, který se obával, že raketa není ještě dostatečně připravená a sestrojená…
Věděl, že se blíží jeho konec?
Hned po startu Sojuzu 1 se vše začalo postupně vymykat kontrole. Podle některých musel kosmonaut vzhledem k nedokonalostem vesmírného plavidla jako zdatný technik už při nástupu na palubu tušit, že se zpět živý nejspíš nedostane.
Jeden z klíčových problémů nastal hned poté, co se vesmírné plavidlo oddělilo od rakety. Namísto dvou solárních panelů, které sloužily jako zdroj energie, se správně uvolnil pouze jeden z nich, ten druhý zůstal zaseklý, což znamenalo, že mělo k dispozici pouze polovinu potřebné síly.
To však zdaleka nebyl jediný závažný problém. Podle dostupných informací se brzy po vzletu začala vymykat kontrole také veškerá elektronika, narušený byl i kosmonautův kontakt se zemí. Některé z chyb se sice zdatnému plukovníkovi podařilo úspěšně odstranit, následovaly ovšem další a další, což nakonec vedlo k ráznému rozhodnutí vesmírného řídícího střediska. Kosmonaut se měl namísto plnění plánovaného počtu obletů kolem planety Země začít připravovat na předčasný návrat.
Tvrdý pád z vesmíru…
Přistání se bohužel nadějnému vesmírnému veteránovi navzdory jeho přetrvávajícímu optimismu a zdárnému řešení některých kiksů nepodařilo. Když se totiž snažil dostat zpět k Zemi a do zemské atmosféry, řešil další závažné problémy.
Brzdný motor, který se mu po urputném snažení podařilo rozchodit, bohužel vypnul dříve, než by měl. Navíc selhalo další řešení v podobě hlavního padáku, který se nepodařilo otevřít. A nefungoval ani ten náhradní.
Vesmírná kabina zároveň neustále rotovala kolem své osy, čímž se do sebe lana padáků zamotala. Nešťastný astronaut tak už prakticky nemohl nic dělat než očekávat krutý konec. Kabina se zřítila příkrou dráhou ve volném pádu zpět na Zem.
Pád lodi o rychlosti 35 metrů za sekundu ukončil až tvrdý dopad do ruské Orenburské oblasti a následný požár. Hasiči, kteří přispěchali na místo, postrádali profesionálnější vybavení, takže modul hasili kromě ručních hasicích přístrojů takřka vším, co bylo zrovna po ruce, například i s pomocí hlíny. Když se jim konečně podařilo dostat do kabiny, namísto Komarovova našli už pouze zuhelnatělé ostatky.
Ostatní kosmonauti měli štěstí v neštěstí
Vladimir Komarov byl první lidskou obětí letu do vesmíru a také názorným úkazem problematického soupeření velmocí. Smrt hrozila i dalším třem kosmonautům, kteří astronauta ve vesmírné lodi s názvem Sojuz 2 měli následovat jen o pouhý den později a jejichž mise byla při nezdárném letu Komarovova do vesmíru nakonec odvolána.
Předtím přitom bylo v plánu, že obě vesmírná vozidla několikrát obletí planetu Zemi, a že k sobě jejich posádka přejde ve volném prostoru. K tomu už ale kvůli významným technickým problémům a následující strašlivé nehodě kosmonauta nedošlo, start druhé vesmírné rakety byl odvolán spolu s nařízením přistání Sojuzu 1, což nejspíš třem dalším astronautům zachránilo holý život.
