Článek
Tři bratři se narodili 12. července 1961 v nemocnici Hillside na Long Islandu ve státě New York, USA. I hned po narození v židovském zdravotnickém středisku se trojčat ujala kontroverzní adopční agentura Louise Wise Services.
V pouhém půl roce trojčat sehnala společnost pro tři bratry nový domov – jenže pro každého v jiné ze tří rodin se zájmem o adopci. Rodina Kellmanových, Shafranových a Gallandových, každá z jiných sociálních poměrů, navzájem o sobě ani o existenci dalších sourozenců svého adoptivního potomka neměla ani nejmenší tušení.
Dostalo se jim pouze oznámení o tom, že jejich dítě zůstane součástí běžné vývojové studie, jejíž pokračování a trvání je nezbytnou podmínkou úspěšné adopce. Všechny rodiny souhlasily. Výzkumníci pak během dospívání chlapců chodili do jejich domovů, kde si každého z nich natáčeli na video, fotili a zaznamenávali si o nich podrobné údaje.
Zasáhl osud a studium na stejné univerzitě
Osud dovede být skutečně nevyzpytatelný. Celé dětství o sobě Edward, Robert a David neměli ani potuchy. Tři mladíci nevěděli, že mají identické sourozence až do svých devatenácti let, kdy se dva z bratrů ocitli ve stejný okamžik na stejné vysoké škole na Sullivan County Community College v Catskills ve státě New York.
Hned první den, kdy Robert na školu nastoupil, zjistil, že se k němu hlásí spousta neznámých lidí, chovají se, jako by se znali léta, a navíc ho spontánně oslovují Eddy. Všemu přišel na kloub jeden z nich - Michael Domnitz, který byl Eddyho dobrým kamarádem a bylo mu jasné, že tak extrémní podoba dvou lidí nemůže být čistě náhodná. Roberta s tvrzením, že zřejmě zná jeho utajovaného bratra, proto vzal s sebou na Long Island, kde Eddy bydlel. Oba mladíci zjistili, že se narodili ve stejný den a ke všemu jsou oba adoptovaní.
Rozhodující novinový článek
Zatímco dva ze tří rozdělených bratrů se konečně šťastně shledali, David studující na Queen’s College v New Yorku o tom, že je z trojčat stále neměl ponětí. Všechno změnily až všudypřítomné novinové články v celostátních médiích, které vyprávěly o náhodném shledání dvou ztracených dvojčat.
Jednoho z článků i s fotografiemi Eddyho a Roberta si všiml i poslední z trojčat David, kterému byla nápadná nejen podoba. Když se podíval na fotografie mužů, přišlo mu, že hledí sám na sebe a ještě k tomu dvakrát. Navíc se dočetl, že jsou oba muži narození ve stejný den a rok jako on, tj. 12. července 1961.
Neváhal ani okamžik a sehnal si na mladíky kontakt, aby je pozval do domu své tety Hedy. Když si dali příběhy dohromady, okamžitě se tři bratři stali nerozlučnými spojenci. Nejen, že z ničeho nic byli mediálně slavnými, ale jejich pouto se stalo silným natolik, že se rozhodli si společně otevřít vlastní restauraci Roumanian Steakhouse na dolním Manhattanu. Podnik nabízel více než 200 míst k sezení pro hosty a živou hudbu k poslechu.
Všechny tři rodiny měly na adopční agenturu mnoho otázek a zajímalo je hlavně to, proč rozdělila identické sourozence. Ta si ovšem stála v odpovědích na svém. Obhajovala rozhodnutí tím, že pro nalezení vhodné náhradní rodiny bylo snazší umístit trojčata rozděleně.
Mezitím experiment zvrácených psychiatrů Petera B. Neubauera a Violy W. Bernardové, který měl dle oficiálních údajů dávno skončit, dál tajně pokračoval až do konce osmdesátých let. Dohlížela na něj Židovská rada opatrovníků. Příběh tří rozdělených chlapců zatím zasáhl veřejnost natolik, že se v roce 1981 stát New York rozhodl vydat zákaz adopčním agenturám rozdělovat jednovaječné sourozence během adopce.
Drtivé prozření
Osudem znovunalezených trojčat pořádně zamával všímavý novinář Lawrence Wright. Ten totiž v roce 1995 našel v odborném časopise z univerzity v Yale článek, který vycházel z existující Studie dvojčat. Díky tomu začal více pátrat, až se dostal k psychiatrovi Neubauerovi a jeho studii o trojčatech.
Po potvrzení domněnek kontaktoval trojčata s tím, že na nich byla prováděna studie. Nic netušící trojčata a jejich rodiny byly opět v šoku. Ani jedno z nich se nedokázalo smířit s tím, že se stala součástí zvráceného projektu, jaký se podobal pouze zrůdným průzkumům nacistických lékařů.
Celý experiment na trojčatech byl o to zvrhlejší, že byl každý z chlapců záměrně umístěn do rodiny z odlišných ekonomických poměrů. Robert vyrůstal v rodině bohatých právníků, Eddy v rodině učitelů ze střední třídy a David v chudých poměrech dělnické rodiny přistěhovalců. Ze všech třech rodin na tom tedy byli jeho adoptivní rodiče z finančního hlediska nejhůře, angličtina byla až jejich druhým jazykem.
Tragický konec jednoho z bratrů
Když se chlapci o celém krutém počinu dozvěděli, obrátilo jim to život naruby. Nejhůře všechny informace snášel Eddy, který začal trpět maniodepresemi. Kromě děsivého experimentu, který prožíval mu začalo vadit i to, že se svými bratry toho sdílel až moc. Domníval se, že jeho vlastní názory a myšlenky nejsou najednou pouze jeho vlastní a potýkal se s vnitřním soubojem sebeidentity.
Třem bratrům se údajně dokonce líbily stejné typy protějšků. Vše pro něj nakonec dopadlo nejhůř, jak mohlo. Eddy si vzal v roce 1995 život. Zemřel v pouhých 34 letech. A i jeho dva bratři si najednou už přestali rozumět. Jejich vztah byl údajně nějakou dobu na bodu mrazu. Nyní je to mezi nimi ale opět lepší od natočení autobiografického dokumentu v roce 2018 se opět vídají. Objevují se spolu v různých televizních pořadech a vypadá to, že jsou nadále ochotní nahlížet pod povrch jejich traumatické minulosti.
Dodnes se přesně neví, kolik sourozenců agentura rozdělila
Jak se později ukázalo, trojčata nebyla jedinými jednovaječnými sourozenci, kteří se stali oběťmi zvrhlých pokusů adopční agentury Louise Wise a týmu vědců pod vedením Neubauera. Výzkumníci jim měli pomáhat s nalezením vhodných vzorků novorozenců pro studii. O výsledcích výzkumu se dodnes nikdo nic nedozvěděl, protože jsou zapečetěny.
Nicméně se šuškalo, že měl vědecký tým údajně dojít k poněkud znepokojujícím zjištěním, která potvrzují, že některé druhy chování, zlozvyků, ale i životních příběhů mohou souviset se stejnými geny a jsou vrozené.
Ještě děsivější však je, že se nepodařilo zjistit přesný počet dětí, které byly adoptovány zmiňovanou agenturou, a tedy ani to kolik dalších jedinců může mít dvojče nebo dokonce dva jednovaječné sourozence, aniž by o tom měli sebemenší tušení.
O celém fascinujícím příběhu plném šťastných náhod i životních tragédií byl natočen dokument s názvem Three Identical Strangers (v češtině Tři blízcí neznámí) z roku 2018, který vypráví celý příběh tří bratrů.
