Článek
Výjimečný nadčasový umělec žil v Itálii v 16. a na počátku 17. století. Už od mládí v něm dřímal nepopiratelný talent. Jeho malby a kresby předběhly dobu a schopnost jeho výtvarného vyjádření byla napřed nejméně o jedno století. Z umělcových děl promlouvala vyspělá technika a nevídaná realističnost. Nejprve tvořil v duchu pozdního manýrismu, měl ovšem vliv i na formování barokního stylu. Caravaggiovy děsivě živé obrazy obdivujeme dodnes. Zatímco malířovo umění chápali skoro všichni, jeho smrt dodnes zůstává obestřena mnoho nevysvětlitelnými záhadami.
Provokativní umělec s mnoha problémy
Caravaggio měl zvláštní nadání, které předběhlo jeho dobu
O Caravaggiovi se ví, že žil bohémským a neklidným životem. Z jeho slabosti pro rvačky, četné šarvátky a lehké děvy pramenilo velké množství problémů. Kvůli nim se časem musel začít ukrývat, aby se vyhnul trestu smrti, který mu hrozil za jeho prohřešky. Ze svého oblíbeného Říma proto nakonec utekl do Neapole, a později na Maltu a pak na Sicilii, aby se táhnul sám světem jako vyvrhel společnosti.
Obrazy s autobiografickými rysy
Některé malířovy obrazy disponují autobiografickými rysy. Kromě toho, že ztvárňoval biblická témata, do některých obrazů promítal i svůj složitý život rozervance. Výtvory, které tvořil, charakterizovaly postavy vystupující ze tmy. Při pohledu na ně můžete mít pocit, že na vás působí jako důvěrně známé. Předobrazem mýtických a biblických osobností byl nezřídka kdy umělec sám nebo lidé z jeho doby. Tak či tak, většina maleb vypadá jako by vyzývala k hlubšímu zamyšlení. Zajímavý až hrůzostrašný je například obraz Hlava medúzy, na kterém z useknuté hlavy s vyděšeným výrazem ještě srčí krev, hlava přesto vypadá, jako by dále žila. Nejde ale zdaleka o jediné dílo Caravaggia vypovídající o jeho vnitřním neklidu.
Zvláštní dar předpovídat budoucnost?
Na obraze přináší Salome hlavu svatého Jana Křtitele, která ale vypadá jako umělcova
O bohémském malíři, který se účastnil každé šarvátky a rvačky a celkově žil zhýralým životem se povídá, že měl zvláštní dar. Někteří věří, že měl schopnost předvídat budoucnost. Když utekl do Syrakus na Sicilii, začal prý tušit, že se mu v dohledné době stane něco zlého. Jak jinak si vysvětlit, že i druhý z jeho obrazů zobrazoval umělcovu useknutou hlavu?
Údajně už měl mít Caravaggio snahu napravit své hříchy a nepovedené vztahy, když zasáhl osud a jeho schopnost předtuchy. Krátce předtím, než opět nastoupil do vězení, namaloval další biblický námět Salome s hlavou Jana Křtitele jako dar pro maltézského rytíře, aby s ním urovnal rozhádané přátelství. To by u italského malíře nebylo nic nenormálního. Ovšem až na to, že na podnose, na kterém Salome přináší hlavu Jana Křtitele, se namísto ní nachází autoportrét samotného umělce – tedy jeho useknutá hlava.
Tušil svůj konec celou dobu?
Také hlava Goliáše na obraze, který ztvárňuje biblický příběh vítězství statečného Davida, nápadně připomíná Caravaggiův portrét
Jak už zde bylo naznačeno, v případě obrazu Salome to zdaleka nebylo poprvé, kdy hříšný umělec ztvárnil na plátně svou sťatou hlavu. Za zmínku stojí třeba dílo ztvárňující vítěznou bitvu Davida s Goliášem, kde krvavá hlava Goliáše v rukou vítězného Davida nese jasné rysy umělcovy tváře. David ji drží za vlasy nataženou rukou směrem k divákům, aby jim zdůraznil své vítězství. Biblických námětů, kde si umělec nemohl pomoci a namísto svatých zobrazil sám sebe jako mučedníka nebo zabitého bylo víc.
Konec obestřený nejasnostmi
Caravaggiova Hlava Medúzy je skutečně děsivě realistický obraz
Kolem skonu umělce je dodnes hodně záhad. Nikdo s jistotou neví, jak přesně zemřel. Zvláštní je, že podle některých verzí byl umělec ubodán, podle dalších otráven nebo za jeho smrt mohla vleklá střevní infekce či neznámá horečka, zatímco podle dostupných výzkumů mohlo jít o kombinaci více faktorů najednou, včetně následků bodných zranění. Některé z pozdějších pátrání historiků ovšem přinesly překvapivé výsledky, když objevily na jeho ostatcích stopy jedovatého olova a dalších kovů, které v té době používali malíři a umělci ke své tvorbě.
Jisté je jenom to, že Caravaggio měl talent na to vytvářet si nepřátele a na to podle dostupných zdrojů také doplatil… V roce 1610 se rozhodl konečně vydat zpátky do oblíbeného Říma, protože ho tam měl podle neoficiálních informací papež omilostnit. Vydal se po moři do přístavu Porto Ercole na ostrově Monte Argentario, který tou dobou okupovali Španělé, aby omilostnění od papeže přijal mimo jurisdikci Vatikánu. Tam už ovšem nedorazil. Jeho bezvládné tělo bylo podle dostupných zdrojů přibližně 18. července v roce 1610 nalezeno na pláži kousek od místní pevnosti. I když se dochované prameny ohledně okolností umělcovy smrti značně rozchází, nedávno se pomocí testu DNA podařilo alespoň potvrdit, že ostatky, které jsou uložené v kryptě místního kostela, patří až na 85 % skutečně Caravaggiovi.
Zdroje: theguardian.com, washingtonpost.com, archive.nytimes.com, lidovky.cz, epochaplus.cz
