Článek
Jak poznat podzimní depresi?
Úzkosti, stres a silný psychický nekomfort jsou navázány na změnu počasí a ročního období. Jeden z druhů psychické nemoci zvaný deprese označovaný jako sezónní afektivní porucha (SAD) není proto ničím neobvyklým. Nejčastěji se projevuje výrazným smutkem a nechutí do života. Jedinec s podzimní depresí se cítí bez energie, ztrácí zájem o každodenní běžné činnosti, ale i o své koníčky.
Nezřídka kdy se stává, že takový člověk přichází později do práce kvůli tomu, že zaspal, protože se mu ráno nechtělo z postele, anebo že dotyčný přibere nějaké to kilo na váze. Říkáte si, proč se tento psychický problém objevuje právě koncem podzimu anebo v zimě? Vědci mají vysvětlení. Vše souvisí s menším množstvím přirozeného denního světla a slunečního svitu. Ze slunce čerpáme mimo jiné tolik potřebný vitamin D, který nám dodává sílu, podporuje obranyschopnost a stará se i o zdraví našich kostí a nervového systému. A zejména nervy bývají přes zimu značně oslabené.
Opravdu se nejedná o předsudky?
Vzhledem k tomu, že podzimní a zimní deprese souvisí s menším množstvím až nedostatkem přirozeného denního světla, objevila se myšlenka, že může postihovat častěji lidi narozené na podzim a v zimě. I když tahle teorie zní spíše jako mýtus anebo babská povídačka, než že by na ní mohlo něco být, opak je podle jednoho z vědeckých výzkumů z roku 2019 pravdou.
Ukazuje se totiž, že děti narozené v chladných zimních měsících mohou mít v nerovnováze stresový hormon kortizol. Ve zmiňované studii výzkumníci z velšského Cardiffu naměřili vyšší množství tohoto hormonu u rodiček, které měly termín porodu v zimních měsících oproti těm s termínem na jaře a v létě. A právě vyšší množství stresového hormonu u těhotných žen následně souvisí i s větší náchylností k psychickým problémům včetně podzimních depresí u jejich potomků. Největší míra rizika je podle dosavadních zjištění u těch, kteří se narodili v lednu a únoru.
