(Ne)herec Josef Šebánek: Děda Homolka se za nabídku role od Formana rozčílil, hrát s Werichem odmítl

Josef Šebánek měl původně úplně jiné zaměstnání a herectví nikdy nevystudoval. Živil se jako řidič z povolání, soustružník, autojeřábník nebo jako lesní dělník. I když nejprve vystřídal mnoho profesí, osudné se mu stalo paradoxně právě herecké řemeslo, kterému se nejdříve sám vyhýbal. Jeho talent a bezprostřednost zaujaly filmové tvůrce natolik, že se mu časem začaly hrnout přelomové nabídky do světa filmu jedna za druhou. Tu poslední mu ovšem překazilo podlomené zdraví, se kterým delší čas bojoval.

Josef Šebánek se v roce 1965 seznámil s kameramanem Miroslavem Ondříčkem, který se oženil s jeho neteří. Jeho smysl pro humor, upřímnost a přirozenost ho nadchnuly natolik, že o něm mluvil s režisérem Milošem Formanem. Ten ho chtěl poznat, a když se tak stalo, nejprve šlo jen o jeho byt, který měl v plánu si půjčit na natáčení. Jenže Šebánek při prohlídce neustále něco zábavného vykládal, takže jeho talent byl nepřehlédnutelný natolik, že se Forman rozhodl nabídnout mu roli ve svém chystaném snímku s názvem Lásky jedné plavovlásky.

Když mu ovšem nabídku manželka přetlumočila, s nadšenou odpovědí se jeden z nejlepších českých režisérů zrovna nesetkal, ba naopak. Sám Josef Šebánek se jako herec necítil, navíc se obával delších textů, které se odmítal učit zpaměti. Přes prvotní rozzlobení a fakt, že nejlépe se cítil za volantem jako profesionální řidič, se ale rozhodl nakonec souhlasit a brát práci u filmu s potřebným nadhledem. Spolupráci na svém prvním filmovém projektu přijal, a tím si otevřel cestu do světa filmu a povědomí českých diváků. Zajímavostí je, že na premiéru některého z jeho snímků představitele dědy Homolky nikdo nedostal, protože téměř vždy přišel s nějakou výmluvou, například na služební cestu.

Autentičnost brzy přivedla Šebánka k dalším rolím. Ten byl proslulý tím, že během natáčení pouze neodříkával scénář s naučenými texty, ale jednoduše improvizoval, což mu filmoví tvůrci mile rádi tolerovali. Byly to právě jeho vrozené schopnosti projevu a cit pro daný děj, který tvořil filmy s ním jedinečné a dodával jim ten správný a potřebný „drive“. Po dvou filmech natočených s Milošem Formanem si nadaného neprofesionála všiml další filmový režisér a scénárista Jaroslav Papoušek. A právě tento fakt byl pro jeho angažmá před kamerou ještě více zlomový.

Režisér ho začal obsazovat do svých filmových projektů. Nejprve do filmu Nejkrásnější věk a poté do slavné filmové trilogie o rodině Homolkových, tedy do snímků Ecce Homo Homolka, Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka. Právě toto obsazení se i přes několik dalších filmových počinů stalo pro Šebánka, který ztvárnil dědu Homolku, nejvýraznějším. Už při natáčení třetího ze zmiňovaných filmů se ovšem herec výrazněji potýkal s vážnými zdravotními problémy se slabým srdcem, kterého trápily od dětství. Později se k tomu navíc přidala rakovina močového měchýře, nádor, který nebyl zhoubný, se však tehdy naštěstí lékařům podařilo úspěšně odoperovat.

Podlomené zdraví bohužel herce trápit nepřestalo. Naopak se jeho zdravotní problémy časem nakupily natolik, že mu téměř znemožňovaly pokračovat v jeho herecké práci. Cukrovka, časté otoky i srdeční slabosti bývaly v jeho případě na denním pořádku a mnohdy ho upoutaly na nemocniční lůžko. Nejen časté pobyty v nemocnici však byly důvodem, proč se Josef Šebánek rozhodl odmítnout nabídku na natáčení s legendárním českým hercem a umělcem Janem Werichem. K jeho zdravotním potížím se mimo jiné přidaly úzkosti a strach ze tmy. Jan Šebánek byl natolik soudný, že se obával, že by jeho psychické problémy a zhoršený zdravotní stav nedovolily, aby ze sebe předvedl po boku tvůrce Osvobozeného divadla maximum v podobě důstojného výkonu. Raději se tedy lákavé a prestižní nabídky vzdal.

Velkou oporou byl herci, který měl v oblibě jídlo a hodování, kromě manželky také jeho syn Bohumil Šebánek. Ten mu v den hercova předčasného úmrtí prý dokonce nesl chod, na který se moc těšil, bohužel ho však již sníst nestihl. „Nesl jsem mu dršťkovou polévku a škvarkové placky, které měl rád,“ svěřil se pro cyklus ČT Předčasná úmrtí syn slavného filmového dědy Homolky jeho syn Bohumil Šebánek. Když za ním přišel v březnu roku 1977 do nemocnice na návštěvu, zkolaboval jeho tatínek na chodbě a zemřel mu v náručí na zástavu srdce. Bylo mu pouhých 61 let.

Zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, expres.cz, extra.cz, blesk.cz, extra.cz