Článek
Martin Roháč pocházející z české obce Velká Bíteš měl v letech 1568 – 1571 na svědomí 59 životů. S téměř šesti desítkami obětí bezpochyby patří mezi nejkrutější zloděje a vrahy, jaké naše česká kotlina pamatuje. Při svých zločinech používal Roháč s kumpány ty nejhrůznější metody, které dokazují, že muselo jít o člověka bez emocí. A i když to nejdřív mohlo vypadat, že jeho činy zůstanou nepotrestány, nakonec ho karma dostihla. Roháč tak zakusil vlastní mučicí praktiky. Proč jedl děti rovnou z dělohy a jak se mu bez servítek pomstila středověká justice?
Z vojáka vrahem a loupežníkem
Na rodáka z Velké Bíteše, který byl v šestnáctém století původně vojákem, místní vzpomínají s příznačnou hořkostí. A není se čemu divit. Během pár let měl prý na svědomí několik desítek životů. Když Roháčovi skončila vojna, na práci a ochranu jeho vlasti ho neužilo. Namísto toho raději založil se svými kumpány spolek, který měl okrádat bohaté. Aby toho nebylo málo, když někoho oloupili, rovnou ho poté zavraždili, aby si mohli obléknout jeho oděv. Za nešťastné oběti se ke všemu začali vydávat. Zločinci tak působili na okolí pokaždé novým dojmem a byli více nenápadní.
Vraždili ve Vídni i středních Čechách
Oblast, kde se nebezpeční loupežníci pohybovali, byla poměrně rozsáhlá. Zprvu Roháčova vraždící skupina okradla a zabila čtyři lidi na Sedmihradsku, poté se přesunula do Vídně. Tam se jejich vraždění neubránil nebohý kupec, kterého stejně jako předchozí oběti nejprve zabili, okradli a nakonec oloupili o peníze a šaty, aby si je mohli vzít na sebe. Další mrtvé následně loupežná banda okradla také o zbraně. Zatímco někteří členové nakonec skupinu zvrhlíků po sérii zločinů opustili, vraždicí řádění zbývajících třech vrahů se časem ještě zhoršilo. Dalšími známými sériovými vrahy z tohoto uskupení byli Mikuláš Miča z Předklášteří u Tišnova a Jan Čech. Vůbec nejhorších skutků se lidská monstra dopustila ve středních Čechách. Řádili ale i na Moravě – v Brně, u Stupavy, pod Prešpurkem a v Uherském Brodě nebo na Slovensku.
Pochutnával si na lidech, zejména na dětech z dělohy
O tom, že v případě Martina Roháče nešlo o žádného běžného zločince, ale o psychopata, svědčí zejména zvěrstva od Mělníka, Chrudimi a Čáslavi. Skupina masových vrahů se neštítila vůbec ničeho. Nezastavila se před ničím. Z poněkud neuvěřitelného přesvědčení se dokonce pravidelně uchýlili ke kanibalismu. Brutálně zavraždit a sníst neváhali zrůdní zločinci ani tři těhotné ženy, kterým z břicha vyřízli ještě nenarozené děti. Později je včetně několika dalších orgánů zavražděných žen bez ostychu snědli. Věřili prý, že jim to dodá sílu a kuráž a jejich loupežím přinese úspěch.
Karma je zdarma: při popravě byl Roháč rozřezán a vpleten do kola
Jak se říká, karma je zdarma. Všem v našich tehdejších končinách se jistě ulevilo, když nejdřív Roháčovi spolupachatelé, a naposled i on sám, byli dopadeni. Mikuláš Míča během mučivých výslechů neudržel jazyk za zuby a ke všem zvěrstvům se strážcům zákona doznal. Chyceni byli i jejich ostatní komplicové. Ve Velké Bíteši byl jako poslední dostižen vedoucí této vraždící party. Roháč se při výslechu zahrnující mučící metody přiznal. A protože v 16. století si ještě tresty nebraly žádné servítky, zakusil Roháč a jeho kumpáni vlastní nelítostnou medicínu. 7. února 1571 byl brněnským katem a jeho šesti pomocníky odsouzen k popravě zahrnující trýznění a praktiky velice podobné jeho vlastním. A aby to neměl tento zrůdný člověk tak snadné, musel na svůj skon ještě deset dnů čekat ve vězení, kde mohl přemýšlet nad tím, jak strašné činy provedl.
Nejdříve mu zlámali články prstů, pak byl vpleten do kola
Roháčovi kat usekal jednotlivé články prstů a zpřerážel všechny končetiny, poté ho vpletl do kola, kde ho nechal zemřít v bolestech
Roháč až při popravě zakusil bolest, jakou bez špetky soucitu páchal po dobu několika let svým obětím. Když mu na pranýři odsekávali jednotlivé články prstů, kat mu kleštěmi trhal různé části těla a také Roháčovi zpřerážel ruce a nohy. Poté tělo loupežného kanibala zaklínili do kola, kde ještě živý v ukrutných bolestech čekal na smrt. Jeho nešťastným obětem se tím dostalo alespoň posmrtného zadostiučinění a Roháč zakusil sám na sobě, jak nevídané zlo a strach přinášel svému okolí.
