Článek
Jak vzniká cestovatelská trombóza?
Takzvaná cestovatelská žilní trombóza vzniká vlivem více faktorů. Roli může hrát okolní teplota a v neposlední řadě především stísněné prostředí. K výrazným otokům nohou nejčastěji dochází při delší jízdě autem nebo letu letadlem. Žilní trombóza se tvoří jako důsledek zpomaleného toku krve, kdy se vytváří krevní sraženiny. Nejčastěji je na vině dlouhé sezení bez jakékoliv možnosti procházky nebo volného pohybu.
K jejímu vzniku jsou náchylnější ženy
S cestovatelskou trombózou se setkává čím dál více lidí. Nejčastěji se projevuje jako otok jedné nebo i obou nohou, který může bolet, a někdy dokonce i „hrát“ více barvami (například červenou a fialovou). Obecně platí, že se častěji tvoří starším lidem, ale také ženské pohlaví je samo o sobě k jejich vzniku náchylnější. Roli může dle odborníků hrát také genetika. Rizikovými faktory cestovatelské trombózy jsou například obezita, maligní a jiná onemocnění, poruchy krevní srážlivosti, křečové žíly, těhotenství a hormonální změny, ale také konzumace alkoholu nebo dehydratace a některé další predispozice. Nejčastěji dochází i u zdravých lidí ke krevním sraženinám ve chvílích, kdy se nehýbou déle jak čtyři hodiny. Nehnuté sezení bez dostatku protažení totiž zpomaluje průtok krve žilami.
Kdy může být krevní trombóza nebezpečná
I když se cestovatelská trombóza mezi lidmi běžně vyskytuje, rozhodně nejde o nic příjemného. V krajních případech mohou otoky končetin přetrvat několik dnů. To však není to jediné, čeho je nutné se obávat. Zejména ve větší míře může být cestovatelská trombóza nebezpečná. Může při ní totiž dojít k závažné komplikaci, kterou je plicní embolie. Vzniká tak, že se krevní sraženina uvolní a přesune do plic. V takovém případě jde o velice nebezpečný problém, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc. Na pozoru se mějte před příznaky, jako je zhoršená schopnost dýchání, tlak a bolest na hrudi, která se může navíc ještě zhoršovat při nádechu nebo kašli. Mezi další projevy plicní embolie patří točení hlavy a závratě, mdloby, zrychlený puls, dýchání nebo vykašlávání krve.
Nejčastější mýty aneb co vám nepomůže
Mezi nejrozšířenější mýty ohledně prevence otoku dolních končetin patří užívání léků s kyselinou acetylsalicylovou, jako je třeba Aspirin, Acylpyrin nebo Anopyrin. Ty sice obsahují účinnou látku proti krevní srážlivosti, ale působí pouze v tepenném řečišti, ne v tom žilním. Teorie o účinnosti těchto léků vzhledem k předcházení vzniku cestovatelských otoků nohou tedy nebyly potvrzeny.
Základem je hodně pít
Téměř jednohlasně se lékaři a zdravotníci shodují na tom, že mezi nejdůležitější prevenci otoků končetin patří pitný režim. Právě pravidelná hydratace dokáže vzniku krevních sraženin zabránit. Pomoci vám mohou také kompresivní punčochy, které se vyplatí mít na sobě po celou dobu cesty. Jestliže míváte s otékáním nohou pravidelně větší problémy, nevyplácí se je podcenit. Před dlouhou jízdou nebo letem raději navštivte svého lékaře, který vám může předepsat injekce s nízkomolekulárním heparinem zabraňujícím vzniku edému. Je třeba je do kůže injekčně podat alespoň 2 – 4 hodiny před odjezdem.
Během samotné jízdy nebo letu se vyplácí nejméně jednou za hodinu vydat na pravidelnou procházku, například na toaletu a nohy si dostatečně procvičit. Při procházení postupně vystřídejte chůzi na špičkách, celých chodidlech a po patách, abyste napomohli proudění krve v nohou. Vše vám navíc může ještě usnadnit na palubě letadla místo blíže uličce nebo únikovému východu, kde je více prostoru pro nohy. Při dlouhých jízdách autem se vyplatí dělat si častější zastávky.
Zdroje: mayoclinic.org, nhs.uk, healthline.com, tn.nova.cz
