Článek
Poměrně málo známý pokus o vytvoření trvalého osídlení lidmi neobydlené Antarktidy budí v mnohých pocity kontroverze a pohoršení. Argentinci a Chilané totiž ve snaze o zabrání tohoto nikomu jasně nepatřícího drsného kontinentu zašli poměrně daleko. Z ničeho nic se rozhodli na místo postupně přivézt ženy ve vysokém těhotenství jenom proto, aby právě tam nastávající maminky přivedly své potomky na svět. Celkem se tímto způsobem narodilo na Antarktidě 11 dětí. Pokus ani tak ovšem nedopadl zcela podle představ Jihoameričanů.
Snahy o území nikoho
Na Antarktidě probíhají celoročně výzkumy tisíců vědců z celého světa. Na poznávání bílého kontinentu se dohromady podílí desítky států. Oficiálně tam ale kvůli nevlídnému prostředí souvisejícímu s chladným počasím nikdo nebydlí. Antarktida dodnes nemá vlastní původní obyvatele s trvalým bydlištěm. A navíc si ji podle platné Antarktické smlouvy z roku 1961 zavazující státy k vojenské, ekonomické a jiné neutralitě, podporující mezinárodní spolupráci mezi státy nikdo nesmí nárokovat.
Přesto se formálně o územní celky dělí Argentina, Chile, Austrálie, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království. Vlastnické nároky se různě překrývají a ke všemu nejsou uznávány ostatními zeměmi. Mezi některými ze sedmi zmiňovaných států navzdory oficiálním domluvám historicky panovalo chování naznačující rivalitu a boj o dosud nikým neosídlené území. Zejména Argentinci a Chilané na to šli tak říkajíc od lesa, když se při promyšleném plánu pokusili o osídlení Antarktidy novorozenci a jejich rodiči. Matky tam povětšinou dovezli až v pokročilém požehnaném stavu, aby tak místu dali první domorodé obyvatelstvo.
Prvním narozeným dítětem byl Argentinec
Na konci roku 1977 dovezli jako první ženu ve vysokém stádiu těhotenství na Antarktidu Argentinku Marii Silvii Morello de Palma, která pobývala na argentinské základně Esperanza. Tam také jako první přivedla 7. ledna roku 1978 na Antarktickém poloostrově na svět syna jménem Emilio Marcos Palma, jehož otcem byl velitel argentinského armádního oddílu na základně kapitán Jorge Emilio Palma.
A další děti na sebe nenechaly dlouho čekat. Většinou ženy přijely na Antarktidu porodit, ví se ale minimálně o jednom miminku, které bylo na Antarktidě také počato. Přesný počet z odhadovaného menšího počtu dětí narozených na bílém kontinentu není přesně možné zjistit, většina zdrojů mluví o odhadovaných 11 potomcích Argentinců a také Chilanů, kteří v tomto ohledu nechtěli zůstat pozadu, zmiňované chilské děti se narodily na jejich základně Eduardo Frei.
Experiment narazil na formalitu
Poměrně nedůstojný experiment Jihoameričanů narazil na nedomyšlené právní formality a důsledky. Antarktida sama o sobě není státem, proto lidem narozeným na tomto území nikdy nenáleželo antarktické státní občanství. Státní příslušnost proto novorozenci získali automaticky od svých rodičů. Pokus vytvořit původní obyvatele Antarktidy tedy narazil na úřední formality.
Faktem je, že například první dítě narozené na Antarktidě Emilio Marcos Palma měl nárok i na britské zámořské občanství, jelikož území, na kterém se narodil, oficiálně spadalo pod Spojené království. K tomu nedošlo a jeho rodiče se rozhodli ponechat synovi stejnou národnost, jakou mají oni sami. Od dob tohoto teritoriálního pokusu se už žádné další dítě na kontinentě nenarodilo.
Zajímavá statistika bezproblémových porodů
I přes hodně provizorní podmínky „polních porodnic“ na základnách, které byly vybudovány pouze pro tyto účely se stal malý velký zázrak, a všechny porody žen přivezených jen několik dní před porodem proběhly bez problémů. Ke štěstí všech zúčastněných zajistil zkušený lékařský personál a potřebné vybavení, které na ně čekalo na stanicích, že vše proběhlo takřka hladce.
Antarktida tímto zvrhlým experimentem sice nezískala první původní obyvatele, přesto získala světové prvenství. Díky nekomplikovaným porodům se stala jediným místem na světě s nulovým výskytem úmrtnosti novorozenců. Přesto se už od té doby nenašel nikdo další „odvážný“, kdo by, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně, porodil právě v těchto končinách. Počet dětí narozených na Antarktidě se od té doby nezměnil.
Zdroje:
