Článek
Příběh jako na plátně se odehrál 26. května v roce 1986 v Paříži. Nadine Vaujour se rozhodla, že tentokrát už svého muže kriminálního trestance, který byl umístěn do pařížské věznice Maison d’arret de la Santé s nejvyšší ostrahou, dostane zpátky na svobodu. Právě toto vězení je proslulé nejen tím, že jsou v něm vězni pod nejvyšším dozorem, ale také faktem, že z něj málokdo vyvázne živý. Možná i proto se Nadine odhodlala k činu, který nemá obdoby a kvůli němuž se neváhala mnohému přiučit, jako například létání s helikoptérou.
Notorický lupič a útěkář manželku inspiroval
Pařížská věznice s nejvyšším stupněm ostrahy Maison d’arret de la Santé.
Michel Vaujour se řadil mezi známé zločinecké firmy. Do vězení se v 70. a 80. letech dostával opakovaně a za své velké zločiny si odpykával tresty pravidelně. Na kontě měl například vyloupení banky a spoustu dalších velkých krádeží a porušování zákona, za které měl právem ukládané tresty odnětí svobody. Jenže ani to ho zdaleka nezastavilo, on sám neustále prahnul po nových výzvách, které pro něj představoval i pobyt za mřížemi. Rozhodl se, že se namísto nápravy pokusí z každého žaláře o útěk. A tím inspiroval svou loajální a velmi oddanou druhou polovičku manželku Nadine, která se později nechala slyšet, že i přes opakované zápisy v trestním rejstříku je Michel její životní láskou.
Podle toho v kombinaci s inspirací v Michelově nepolapitelnosti se rozhodla, že sama udělá něco proto, aby se její drahý dostal ven z vězení. Její city byly natolik silné, že ji nezastavil ani fakt, že vězení v centru pařížské metropole, kde byl Michel umístěn, patří mezi nejstřeženější na světě. Obvykle do něj kriminalisté umisťují pouze ty nejtěžší případy vrahů a zločinců. Nebo možná i právě proto, že Nadine byla dobře známá pověst o tom, že z něj jen málokterý zločinec vyvázne živý a zdravý, se rozhodla k pořádně riskantnímu činu s plánem manželova osvobození.
Zapsala se na kurz pilotování
Nadine spřádala plán útěku. Kvůli své neutuchající lásce k manželovi se rozhodla naučit létat s helikoptérou. Anonymně, pod pseudonymem se zapsala na lekce řízení helikoptéry. Za několik měsíců se Nadine skutečně podařilo kurz létání úspěšně absolvovat a udělat pilotní zkoušky. S pilotní licencí už jí nestálo nic v cestě k tomu, aby realizovala bizarní útěk svého manžela připomínající spíše děj akčních filmů než realitu. S potřebnými znalostmi základů létání si pronajala menší helikoptéru od pařížského letiště. Malým soukromým letadlem se poté vydala směrem k pařížské věznici Maison d’arret de la Santé, v jejíž ostře hlídané části Michel pobýval. Dokázala zastavit přesně nad střechou poblíž vězeňského dvora a vypustila ven provazový žebřík.
Plán útěku
Také Michel využil lsti, aby se dostal z malé cely ven na vězeňský dvůr. Namluvil dozorci, že si potřebuje zacvičit venku. Poté, co se mu to podařilo, pohrozil všem v dosahu falešnou plastovou pistolí, aby ho nechali projít na střechu. Tam už na Michela čekala Nadine. Jen co Michel vyšplhal po žebříku do letadla, pár se rychle vznesl vysoko nad Paříž a dal se na útěk. O úspěšném úniku zločince věznice rychle informovala celostátní média a okamžitě o něm začal psát celosvětový tisk. Po celém světě se rozběhlo rozsáhlé policejní pátrání po zločinci a jeho komplici.
Svoboda jim dlouho nevydržela
I přes úspěšný pokus byla svoboda Michela a Nadine pomíjivá a díky celostátnímu pátrání netrvalo dlouho, než byli oba nalezeni a dopadeni. Po čtyřech měsících od útěku Michela zadrželi na pařížském předměstí. Soud rozhodl o jeho návratu do vězení, aby si za svůj skutek odpykal dalších 17 let za mřížemi. Odsouzení se tentokrát nevyhnula ani jeho oddaná manželka, která byla obviněna za napomáhání zločincova útěku. Ani tak toho prý ovšem nelitovala, a když se jí na to lidé ptali, řekla, že by svůj skutek bez váhání zopakovala. Její city k Michelovi tedy ani po dopadení a odsouzení nevyhasly. Bylo vidět, že je svým manželem posedlá natolik, že by pro něj udělala cokoliv a neváhala kvůli němu čelit odsouzení a letům stráveným v žaláři.
V současnosti po nich není vidu ani slechu
Co se stalo poté, co si oba manželé odseděli svůj trest, se přesně neví. Podle určitých domněnek se Nadine pokusila od své minulosti spojované s osvobozením manžela z věznice distancovat a žít klidnějším životem v ústraní. Také Michel se měl po několika letech strávených za katrem prý změnit k lepšímu a dát se na duchovní cestu víry. O svých životních rozhodnutích i přešlapech se rozhodl dokonce psát. Zda skutečně zpytoval svědomí nebo šlo opět o další z jeho přetvářek, se mohou lidé jen domnívat. Jisté je pouze to, že od okamžiku, kdy byl propuštěn, se už o žádném z jeho dalších počinů, případně zločinů v médiích nepsalo. Je tedy klidně možné, že se mazaný lupič, který se zároveň stáhl z očí veřejnosti neznámo kam, skutečně napravil anebo v trestné činnosti pokračoval tak nenápadně, že mu to začalo procházet.
Příběh Michela a Nadine, která svému muži dokázala, že s ním skutečně zůstane „v dobrém i ve zlém“, inspiroval nespočet článků, dokumentů, filmů a knižních děl. Příběh tohoto páru ukazuje, že nevídané bizarní situace mohou nastat i ve skutečnosti a navíc, že lidská drzost, ale i city a pouto k druhému člověku mohou i hory přenášet. Známý je také Nadinin výrok, který celý tento případ dobře shrnuje: „Nemůžete někoho milovat jen v dobrých časech. Opravdová láska vydrží, bez ohledu na to, za jakou cenu.“
