Článek
Adolf Opálka se narodil 4. ledna 1915 v Rešicích na Znojemsku svobodné matce Anežce Opálkové. Jeho otec, mlynář Viktor Jarolím se ho prý zřekl. Anežce dal pouze nějaké peníze do začátku a se svým biologickým synem neplánoval mít jinak mnoho společného. Jeho chování ho ovšem o 27 let později přece jenom doběhlo…
Malý Adolf Opálka žil jako malý pouze s maminkou a její sestrou Marií Opálkovou. Později se Anežka Opálková znovu provdala za kováře Jana Vérostu, vzala si jméno manžela Vérostová a narodily se jí další dvě děti. Když bylo Adolfovi osm let Anežka Vérostová zemřela a malého Adolfa proto vychovávala jeho teta Marie, zatímco Adolfův otec se o něj ani poté nezačal starat.
Operace Anthropoid a zrada ve vlastních řadách
Adolf Opálka byl mimo jiné velitelem tříčlenné jednotky parašutistů z výsadku jménem Out Distance. Společně s ním se ho účastnili Ivan Kolařík a pozdější nacistický kolaborant Karel Čurda. Skupina československých parašutistů, kteří na našem území plnili zadané úkoly svých velitelů československých jednotek v Británii, kde prošli výcvikem a následně také sloužili, se po úspěšné operaci Anthropoid a atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha musela začít ukrývat. Heydrich důsledkům četných poranění v nemocnici podlehnul. Němci tak začali zuřit.
Adolf Opálka se nejprve skrýval u odbojářky Terezy Kasperové v Praze, která měla sama mnoho důvodů zapojit se do protinacistického odboje a pomáhat partyzánům. Jejího manžela totiž nechal popravit přímo Heydrich. Opálka se k ní dostal s pomocí Boženy Kropáčkové, manželky odbojáře uvězněného v pankrácké věznici v Praze, která mu s sebou dala již pověstný pletený svetr svého manžela. Ten měl voják na sobě později i v kostele na kůru během boje o život.
Spolu s dalšími šesti parašutisty se Opálka účastnil hrdinného boje o čest i vlastní životy v kostelu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Spolu s ním v kostele bojovali také známí vojáci z operace Anthropoid Jozef Gabčík a Jan Kubiš. V podzemní kryptě kostela našel Adolf Opálka spolu s nimi a také Jaroslavem Švarcem, Josefem Valčíkem, Josefem Bublíkem a Janem Hrubým úkryt před nacisty.
Operace, které rozhněvaly nacisty, znamenaly pro vojáky lítý boj o život. Kostel, kde se mohli díky kontaktu s příslušníky Sokola a kaplanovi Vladimírovi Petřekovi i duchovnímu otci Václavu Čiklovi schovat, byl po zradě Karla Čurdy z výsadku Out Distance 18. června 1942 obležen Němci. Karel Čurda, který patřil do Opálkova výsadku, dobrovolně sdělil nacistům všechna jména parašutistů a lidí, kteří jim pomáhali.
Život ukončil vlastní rukou
Parašutisté sváděli v pražském kostele statečný a dlouhý, přesto velice nerovný sedmihodinový boj. Kostel byl obléhán sedmi stovkami nacistů a několika desítkami příslušníků gestapa. Nikdo ovšem nechtěl zemřít rukama nacistů, což byl případ i velitele a československého důstojníka Adolfa Opálky. Když přišel kvůli výbuchu jednoho z granátů o ovládání pravé ruky, protože ji měl zlomenou za loktem, rozhodl se, že nebude dále čekat a spolykal cyankáli. Na účinky jedu však nečekal a zlomenou rukou zmáčkl spoušť pistole, kterou si přiložil ke spánku. Také všichni spolubojovníci nakonec svůj statečný boj o život v pražském kostele prohráli. Jejich dopadením to ovšem nekončilo a nacisté rozpoutali v Československu rozsáhlé akty pomsty.
Nacisté nešetřili nikoho
Němci se po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha rozhodli zabíjet hlava nehlava. Začali chystat pomstu i pro nevinné obyvatele Československa, vypálili některé celé obce, například Ležáky a Lidice. Velkou pomstu ovšem přichystali i pro samotné rodiny, příbuzné, známé a pomocníky parašutistů. I když se otec o svého syna Adolfa Opálku nikdy nezajímal, gestapo během mučivých a krutých výslechů zjistilo totožnost mlynáře Viktora Jarolíma. Kromě tety, která se o Adolfa starala celé dětství, neušetřili ani Opálkova otce. Spolu s dalšími příbuznými, přáteli a známými parašutistů byl i on nemilosrdně popraven. Jejich osudy se tak pomyslně dodatečně propletly.
Zdroje: cs.wikipedia.org, denik.cz, forum24.cz, reflex.cz, cs.wikipedia.org