Článek
Až donedávna si lidé i někteří přírodovědci mysleli, že na rozdíl od nás by v případě zjevně podroušených zvířat, která vykazují známky opilosti anebo jinak zmateného chování, mohlo jít spíše o náhodu, kdy se jedinci některých druhů nechtěně přejedí fermentovaným zkvašeným ovocem. Jenže nové výzkumy potvrzují, že je vše úplně opačně a zvířata, jako jsou sloni nebo opice moc dobře vědí, co dělají i do jakého stavu se následně dostávají. Ke všemu zdaleka najde jen o ovoce, ale i o halucinogenní houby, a také různé přírodní látky a další rostliny, které někteří živočichové konzumují. Na čem „ujíždí“ například sobi a losi a na čem ptactvo?
Jev byl pozorován v Africe
Zejména v Africe se pozorování podroušených zvířat stalo poměrně obvyklým jevem. Sloni, hroši i žirafy, opice, prasata i některé druhy housenek se zjevně motají a ztrácejí schopnosti prostorové orientace i koordinace. Za jejich malátné chování může konzumace zkvašeného ovoce, které po fermentaci obsahuje alkohol. Zejména na africkém kontinentu jde například o mezi zvířaty oblíbené plody stromu marula, které jsou svým rychlým kvašením proslulé. V přírodě byl však zjevně nekontrolovaný stav pozorován i u mnoha dalších rozličných zvířat, jako jsou hlodavci, delfíni, veverky nebo netopýři. Návykovým opiátům v určité formě zjevně holdují také sobi a losi nebo třeba klokani.
Zvířata běžně vyhledávají toxiny ve volné přírodě
O sobech a losech je známé, že běžně konzumují zmrzlé muchomůrky červené, které pro ně sice nejsou jedovaté, nicméně stejně jako některé další houby, na kterých si severští kopytníci tak rádi pochutnávají, mají silné halucinogenní účinky. Mnohokrát byli poté sobi a losi zpozorováni, jak se motají, zvláštně hýbou hlavami a k tomu všemu navíc ještě vydávají neobvyklé a zvláštní zvuky. Jednoznačně vykazovali příznaky stavu pod vlivem toxinů. Podobně také krávy a koně se občas motají, to když spasou vlnici chlupatou nebo kozinec cizrnový. Tyto dvě rostlinky jsou si nápadně podobné a prostřednictvím toxinu swainsoninu způsobují zvířatům zkreslené vnímání reality. Je pak až téměř komické pozorovat je, jak přeskakují několik metrů vysoko nad nízkým dřevem nebo naopak narážejí do překážek.
O australských klokanech se ví, že na makových polích požírají nezralé makovice, které je přivádějí k nepříčetnosti. Bezhlavě poskakují všude kolem a u toho vydávají hlasité prapodivné zvuky. Protože si na makovicích rychle vypěstují závislost, a nadále je proto vyhledávají, nezřídka kdy kvůli tomu ničí úrodu tamním pěstitelům. Aby se dostaly pro své oblíbené opiáty, bez váhání poškodí plot, což jen dokazuje jejich závislost.
Výčet tvorů, kteří si i ve volné přírodě dokážou najít návykové opiáty, tím zdaleka nekončí. Lemuři a malpy si na ochranu před parazity potírají kožich výměšky z jedovatých housenek, což jim zároveň navozuje jakýsi stav blaženosti. Někteří ptáci si zase nechávají křídla okousat stovkami mravenců, kteří přitom vylučují kyselinu mravenčí, takže kromě parazitů se tím údajně zbavují také napětí, protože u nich vyvolává pocity euforie. Delfíni z podobných důvodů zase olizují ryby z čeledi čtverzubcovitých, kteří vylučují menší dávky silného jedu tetrodotoxinu. Ten na ně působí jako narkotikum.
Co ukázal výzkum
Protože tvorů, kteří byli spatřeni v prapodivném stavu je opravdu bezpočet, zabývají se tímto jevem i přírodovědci. Ti sice stále ještě nemají přímé vysvětlení, už ovšem začínají upouštět od jednoho ze svých původních tvrzení, které se domnívalo, že jde v případě zvířat pod vlivem opiátů pouze o náhodu. Jedna z myšlenek tvrdila, že když třeba opice zkonzumuje sladké zkvašené ovoce, je pozřená dávka alkoholu jen nechtěným vedlejším produktem. Pro tuto domněnku měli výzkumníci i opodstatněné důvody. Během tisícileté evoluce je opilecký stav považován za nevýhodný a ničím nepřínosný, ba co víc přímo za škodlivý a nebezpečný, protože zvířata, která se přestanou kontrolovat, dostává do přímého ohrožení před predátory.
Vědci prvotně neměli žádný důvod se domnívat, že by z těchto důvodů alkohol a jakékoliv další opiáty ostatní živočichové konzumovali vědomě. Nyní se ukázalo, že etanol, který je obsažen v nektaru a ovoci, je obvyklou součástí jídelníčků mnoha tvorů. Protože většina živočichů dokáže díky genům pozřený etanol zpracovat, může být všechno skutečně trochu jinak. Vědci se tedy v současnosti rozhodli zaměřit i na možné přínosy alkoholu a jiných opiátů, které by pro zvířata mohly doopravdy mít.
A i když jako možnou motivaci pro konzumaci alkoholu odborníci vylučují cílenou intoxikaci, jako tomu bývá u lidí, rozhodli se dál zkoumat, kvůli čemu živočichové etanol vlastně vyhledávají. Jedním z účelů by mohl být zisk potřebného příjmu kalorií, čímž se zvířata od lidí jednoznačně liší. Zatímco lidé touží po alkoholovém dýchánku za účelem zábavy, a naopak přijaté kalorie navíc je nijak moc netěší, podle vědců by mohly být přijaté kalorie navíc právě kýženým cílem řady živočichů.
„Z ekologického hlediska není výhodné být opilý, když lezete po stromech nebo jste v noci obklopeni predátory – to je způsob, jak své geny nepředávat dál. Je to opačné než u lidí, kteří se chtějí opít, ale ve skutečnosti nechtějí přijmout kalorie - z nelidské perspektivy zvířata chtějí kalorie, ale ne opilost,“ vysvětluje molekulární ekolog a hlavní autor nové studie Matthew Carrigan z College of Central Florida. Přijaté množství energie navíc je podle vědců pro zvířata jen jedním z benefitů. Další možnou výhodou pak je, že jsou ovocné plody obsahující etanol dobře cítit, takže je jsou zvířata schopna spolehlivě najít po čichu.
Mimo to etanol některé druhy chrání před parazity díky antimikrobiálním účinkům. Zda alkohol v ovoci zvířatům dokáže navodit také uvolňující a relaxační účinky, protože i u nich podporuje tvorbu endorfinů a dopaminu, je ale potřeba teprve ještě prozkoumat. Současné poznatky tento fakt neumí spolehlivě potvrdit či vyvrátit. Jisté je pouze to, že se rozmanité druhy živočichů konzumaci etanolu ani dalších opiátů rozhodně nevyhýbají a je pravidelně zakomponován v jejich jídelníčku.
