Článek
Plechová vrata nedaleko Úřadu vlády nebo Kramárovy vily skrývají zjevně tajný projekt z dob komunismu. O tom, že kromě oficiálně otevřených stanic metra linky C z 9. května 1974, existují ještě starší podzemní zastávky, neměla veřejnost až do povodní v Praze z roku 2002 žádné ponětí. K čemu měl podzemní objekt, který v současnosti slouží jako technické centrum dopravnímu podniku, přesně sloužit, dosud není jasné.
O podzemní zastávce s naznačenými a nedokončenými podzemními tunely a místem, kudy měly vést eskalátory, se toho dodnes mnoho neví. Povodně totiž zastávku blízko zastávky Malostranská na současné trase A výrazně poškodily. Nedochovaly se a nenašly se tedy přesné plány ani stavební záměr. Navíc není dokončená. Co o ní však víme?
Projekt z období druhé světové války
Jediné, co o stanici Klárov víme s jistotou, je fakt, že projekt na její výstavbu pochází z roku 1941, kdy byla součástí plánu na výstavbu metra. Návrh vytvořilo Konsorcium stavebních firem. Historici přicházejí s různými teoriemi o jejím původním a skutečném účelu. Kromě toho, že jde o obyčejnou nedokončenou první stanici metra stavěnou jako experiment podle plánů vytvořených před druhou světovou válkou, se někteří výzkumníci domnívají, že mohlo jít o utajovaný vládní projekt podzemního krytu s označením K-111 a chráněného místa k práci pro tehdejší komunistickou vládu, o němž se veřejnost neměla dozvědět. Ostatně dávalo by smysl, že se podzemní stavba nachází právě nedaleko Úřadu vlády.
Aby byl nenápadný, byl koncipován jako jedna ze zastávek metra. Stanice, která se stavěla v letech 1952 až 1960, tak mohla být jedním z prvních realizovaných pokusů zbudování metra, o kterém Pražané snili už od konce 19. století, ale stejně tak i možností záchrany pro tehdejší politické pohlaváry, kdyby přišel válečný konflikt.
Jak se stavěla?
Později odborníci potvrdili, že k vybudování 11,5 metrů vysokého a 19,5 metrů širokého vládního projektu přistupovali tehdejší vládní činitelé s největší mírou utajení. Kvůli stavbě sice byla tehdy odkloněná městská hromadná doprava z Klárova k Čechově mostu, vše se ale argumentovalo tím, že jde o pouhou součást výstavby Stalinova pomníku na Letné.
Tento „špás“ nezprovozněné zastávky metra Klárov přitom už tehdy přišel dohromady na nemalé výdaje. Hodnota projektu podle všeho dosahovala částky 82 milionů Kčs. To, co víme je, že teprve o více než deset let po ukončení stavby, v 70. letech 20. století, získal stanici Klárov pod svou správu pražský dopravní podnik, předtím objekt spadal pod tehdejší ministerstvo vnitra. Až do osmdesátých let měl být podzemní prostor k dispozici vojákům a civilní obraně.
Někteří historici stále pátrají
O tom, proč vznikla tajná a nikdy nevyužitá stanice metra, která nepatřila do oficiálního projektu ani plánu výstavby pražského metra nejstarších zastávek linky C, se kterou se začalo v březnu roku 1967, výzkumníci stále debatují. V pátrání pokračuje nejen zaměstnanec archivu dopravního podniku Pavel Fojtík, ale také řada dalších architektů i historiků.
Tajný vládní kryt zmiňuje několik knih o pražském metru, jako je třeba Praha a Metro autora architekta Evžena Kyllara. Tak či tak, jisté je, že stanice dnes sloužící jako technické podzemí pražského dopravního podniku, kterou se nikdy nepodařilo napojit na zbytek metra A, a zůstává obestřená nevysvětlitelnými okolnostmi vzniku, které se dosud nepodařilo prokázat. S ostatními zastávkami na „Áčku“ ji tak spojují alespoň průchody.
Zdroje: 21stoleti.cz, cs.wikipedia.org, forum24.cz, nasregion.cz, metro.cz
