Článek
Byla těhotná čtyřicet let v kuse. V náročných venkovských podmínkách přivedla Valentina Vasiljevová na svět 69 potomků. Absolutní rekord drží dodnes. Za neobvyklým počtem dětí a posunutím tehdejších fyziologických hranic člověka, který do současnosti fascinuje lékaře i historiky, měl stát manžel rolnice jménem Feodor. Ten první choť po jejím skonu v počtu dětí ještě výrazně překonal.
Těhotná čtyřicet let v kuse
Valentina Vasiljevová se narodila roku 1707. Ví se o ní jen tolik, že byla rolnicí z ruské obce Šuja, kde v roce 1782 i zemřela. Stala se první chotí Feodora Vasiljeva, se kterým byla údajně mezi roky 1725 až 1765, tedy dlouhých 40 let neustále těhotná. Navíc ve všech případech šlo o vícečetná těhotenství. Ze zdravotnického hlediska je na celém případu pozoruhodný tedy nejen samotný počet dětí, ale také na jediný pár neobvyklý počet vícerčat.
Valentina Vasiljevová podle dostupných dobových dokumentů přivedla na svět celkem 16 párů dvojčat, 7krát se jí narodila trojčata a 4krát dokonce čtyřčata. I tak to ale znamenalo, že žena nepřestávala být těhotná několik desítek let. Vzhledem k tomu, že z hlediska biologie je období během těhotenství, porod a po porodu pro tělo ženy extrémně náročné, jde o mimořádnou raritu, kvůli níž je ruská rolnice stále považována za nejplodnější ženu světa. Nad tím, kolik zdravých a živých dětí porodila, kroutí hlavou takřka všichni lékaři a odborníci seznámení s tímto podivuhodným případem z 18. století.
Kvůli kuriózním údajům se spekulovalo o podvrhu
Vzhledem k tomu, že těhotenství a porod je rizikové pro ženu i dnes, natož když si navíc představíte období v 18. století v carském Rusku na venkově ve velmi prostých podmínkách, zdá se celý příběh jako vymyšlený. Také někteří experti ho ze stejných důvodů a pro nedostatek důkladných lékařských záznamů z porodů této ženy ho dlouho měli za neskutečný.
Na zajímavosti přidává rekordnímu počtu porodů jedné matky ještě i fakt, že většina Valentininých potomků, kromě dvou chlapců, se měla dožít dospělosti. A to tehdy nebývalo vůbec samozřejmé. Podle dostupných historických dat více než čtvrtina až téměř polovina všech dětí v Rusku v 18. století zemřela v kojeneckém věku. Děti se navíc měly narodit v chudém prostředí ruského venkova, který byl vzhledem k dřívějším domácím porodům velmi nebezpečným prostředím. Z tohoto pohledu by se tak zároveň mohlo mluvit o zázraku a požehnaných těhotenstvích.
Dobové prameny navíc narozený počet dětí potvrdily. Poprvé hlášení o narození nezvykle velkého počtu dětí jediné rodičce podali ruským úřadům mniši z nikolského kláštera na konci února v roce 1782, kteří vedli spisy každého narozeného dítěte v dané oblasti. Údaje se od nich dostaly až do Moskvy, následně podrobné informace ruských vládních úředníků převzal britský tisk s názvem The Gentleman’s Magazine.
Vzhledem k pro svět včetně Evropy velmi šokujícím znepokojujícím informacím se Valentininými porody začali zabývat vědci a odborné lékařské časopisy, jako byl The Lancet:„Francouzská akademie věd se pokusila ověřit tvrzení o Vasiljeviných dětech a kontaktovala M. Chanikoffa z Císařské akademie v Petrohradu s žádostí o radu ohledně prostředků, které by měli podniknout, ale ten jim řekl, že veškeré vyšetřování je zbytečné, že členové rodiny stále žijí v Moskvě a že se jim vláda stala předmětem přízně,“ stálo v článku tohoto časopisu z roku 1878. Jména dětí ruské rolnice a bližší detaily o jejich narození a životech přitom zůstávají dodnes neznámé. Nadále proto mnozí spekulují o jejich pravdivosti. Dochované historické údaje převzala i Guinessova kniha rekordů.
Feodor po Valentinině smrti plodit nepřestal
Známé nejsou ani žádné podrobnější informace o životě matky s 69 potomky. Není známé to, jak vypadala a na co zemřela. Časem, avšak až po skonu Vasiljevové, se začaly objevovat údajné fotografie ženy. Jedním z nejčastěji mylně zaměňovaných portrétů Vasiljevové je foto neznámé starší ženy z New Yorku z období mezi roky 1840–1845.
Manžel Feodor si po skonu první choti našel další manželku. S tou podle všeho pokračoval v plození potomků a předchozí počet dětí tak pro něj nezůstal konečný. Spekuluje se, že ani druhá žena v porodech příliš nezahálela a celkem přivedla Feodorovi na svět dalších 18 dětí. Tento fakt by znamenal, že muž celkem počal 87 potomků. Také z druhého svazku vzešla samá vícerčata, konkrétně prý šest párů dvojčat a dvoje trojčata. Pokud to je celé skutečně pravda, muselo jít podle vědeckých tezí o silný biologický dědičný vliv otce, který způsobil, že počal pokaždé více dětí naráz.
Zda není celý příběh zkreslený a nešlo například pouze o děti Valentinina manžela, který sice počal tolik dětí, ale s větším počtem manželek během řady let, jak tvrdí některé úvahy snažící se vysvětlit případ přesahující biologické hranice lidských možností, se prozatím nepodařilo spolehlivě ověřit. Této myšlence by nahrávalo i tvrzení, že prý byly Feodorovy manželky často nazývány pouze příjmením, tedy jako paní Vasiljevová. Z této skutečnosti mohly následně vzniknout fámy o obrovském počtu dětí porozených jedinou ženou Valentinou.
