Článek
Elizabeth „Lee“ Millerová, narozená 23. dubna 1907 ve Poughkeepsie ve státě New York v USA, byla americkou fotografkou, modelkou a během 2. světové války uznávanou válečnou korespondentkou pro Vogue. Jako jedna z prvních fotograficky dokázala existenci Holocaustu a koncentračních táborů Dachau a Buchenwald, jejichž osvobození zdokumentovala.
Byla například u osvobození Paříže, na fotografiích zvěčnila i bombardování Londýna, bitvu u Saint Malo a v roce 1942 se stala součástí výpravy amerických vojáků při vylodění v Normandii. Její válečná angažovanost dokázala, že nebyla jen pouhou fotografkou, múzou jiných umělců a modelkou.
Byla především odvážnou hrdinkou, která zaznamenávala a na svých svitkách a filmech sdílela dál svá osobní svědectví. Následně je předávala věhlasným redakcím, aby upozornila na to, před čím mnozí raději schovávali hlavy do písku. Nyní napovrch vypluly její soukromé fotografie, které byly veřejnosti dlouho skryté. Mezi nimi umělkyně společně se svým kolegou válečným zpravodajem Davidem Schermanem, který byl zároveň jejím tehdejším partnerem, zachytila další snímky z Hitlerova opuštěného bytu v Mnichově. Zajímavá série fotek měla symbolizovat vítězství a zadostiučinění nad válčícími nacisty v čele s jejich poraženým bestiálním vůdcem.
Během návštěvy spáchal Hitler sebevraždu
Válečná fotografka se do Hitlerova opuštěného bytu v Mnichově dostala v den, kdy měl údajně spáchat sebevraždu, 30. dubna roku 1945. Po boku při tom měla tehdejšího partnera, válečného zpravodaje a fotografa Davida Schermana. Kromě zveřejněných fotografií, včetně té pořízené ve vaně někdejšího vůdce plánované Třetí říše, kde Sherman vyfotil Lee ve vaně, na jejíž okraj dvojice položila Hitlerovu podobiznu, pár pořídil ještě další fotografie, které se však rozhodli si na dlouho ponechat pouze jako soukromé.
Slavný obraz z Hitlerova bytu představující konec války, na kterém nechybí boty umazané od prachu z koncentračního tábora v Dachau na Hitlerově bílé koupelnové předložce, kde byla známá fotografka krátce před návštěvou opuštěného příbytku, se stal ikonickou fotografií oslavující vítězství celé společnosti nad zrůdným a nebezpečným válečným zločincem. Další fotky, které zůstaly asi 80 let v rodině spolupracovníka fotografky Rolanda Haupta, ukázaly další zajímavosti, které veřejnosti do té doby zůstaly skryté.
Je na nich například zachycen americký voják, jak leží v posteli Hitlerovy manželky Braunové a čte si výtisk knihy Mein Kampf. Kromě toho nově objevené album soukromých 150 dosud nepublikovaných fotografií obsahuje i druhou verzi ikonické fotografie ve vaně. Na snímcích je taktéž Hitlerova ložnice včetně neustlané postele, jeho obývací pokoj a stůl. Soukromé snímky z let 1943 až 1949 se nyní podařilo získat Oxfordské Bodleyově knihovně a jsou na nich mimo jiné třeba slavné modelky a slavní umělci, včetně slavného Pabla Picassa, který patřil mezi blízké přátele významné válečné fotografky.
Kolem půlnoci ze 30. dubna na prvního května se prostřednictvím BBC k Lee detailně procházející byt, kde strávila několik dnů a přitom procházela i všechny skříňky, prohlížela si vůdcovo monogramované stříbro a ubrusy, dozvěděla o tom, že Hitler spáchal sebevraždu.
„Hitler pro mě až do té doby nikdy doopravdy nežil. Celé ty roky, dokud jsem se nekoupala, nejedla a nespala v jeho domě, byl zlým robotickým monstrem. Tímto se pro mě stal méně mýtickým a více hrozivým,“ zpracovávala své pocity z návštěvy bytu jednoho z nejkrutějších lidí všech dob modelka a fotografka v jednom, která se dostala až tam, kam by mnozí jít ze strachu odmítali.
O válečných prožitcích nikdy nemluvila
Takové zážitky, jaké Lee prožila a jichž byla svědkem během své záslužné činnosti, například když viděla hrůzy po osvobození koncentračního tábora v Dachau, na člověku chtíc nechtíc zanechají nesmazatelnou stopu. Aby nějak uhasila smutek a lítost nad spoustou na kost pohublých vězňů, zesláblých a vyčerpaných, ležících na pofidérních chatrných palandách, kteří neměli dostatek sil na to radovat se z nečekaného osvobození, nad nespravedlivě chladnými strážnými SS, kteří aby unikli spravedlnosti, páchali sebevraždy, aby nějak zapomněla na tu hromadu odvážených těl z tábora a nad mnohými dalšími hrůzami, které prý sama osobně podle svědectví asistentky v kanceláři časopisu Vogue vetší část zničila, snažila se vytěsnit traumatické prožitky pitím.
Z obav o lidskou psychiku navíc válečná zpravodajka raději nechtěla veřejnosti ukázat ta největší zvěrstva. „Nechci, aby někdo viděl to, čeho jsem byla svědkem, ale nechávám dost, aby nebylo pochyb o tom, co se stalo,“ vysvětlila tehdy své počínání, kdy ponechala asi jenom třetinu pořízených materiálů.
Deprese utápěla v alkoholu
Podle syna Antonyho Penrose, který v roce 1977 po Leeině smrti objevil na půdě jejich venkovského sídla osobní poznámky a cenné informace o práci jeho matky: „mapy stále potřísněné alsaským bahnem, popisky a poznámky načmárané na útržcích papíru, rozkazy a povolení od armády, uloupené suvenýry“, o válce, svých předchozích významných počinech ani o spolupráci s vojskem prý nikdy nemluvila. On sám byl dokonce v šoku, když na místě tento poklad objevil, protože ji na rozdíl od jejích kolegů jako hrdinku neměl nikdy možnost poznat. Znal ji údajně už jenom jako zlomenou ženu závislou na alkoholu, která se utápěla ve vlastním zoufalství a depresích, jenže už přehlédl, proč ji lítost a psychické problémy tolik pohltily.
„Znal jsem svou matku jako bezmocnou opilku. Hysterický typ člověka, pro kterého… i to, že chytil vlak v Lewes, byla velká epizoda. Nemohl jsem uvěřit, že je to ta samá osoba, která vytvořila tento materiál,“ popisoval později Antony své velké překvapení poté, co nalezl důkazy o nesmírně odvážné spolupráci jeho matky s armádou a novináři během 2. světové války.
Film příběh dostal do povědomí širší veřejnosti
O tom, že Lee Miller nebyla už jenom pouhou modelkou, múzou pro ostatní umělce a běžnou fotografkou jako na začátku kariéry, informoval širší veřejnost také nedávno vzniklý snímek s Kate Winslet v hlavní roli s názvem Lee: Fotografka v první linii z roku 2023. Herečka byla za ztvárnění neobyčejné ženy, která se ze světa krásy a módy vydala na míle daleko ze své komfortní zóny, aby světu přinášela nezáviděníhodná svědectví zrůdných činů nacistů, jež nakonec ani ona sama nedokázala vstřebat, byla za roli v roce 2025 nominována na ocenění Zlatý Glóbus.
Kate Winslet nejen jako herečka, ale také coby producentka filmu, napomohla rozšířit povědomí o nebojácné ženě mnoha talentů, jakou Lee Miller zajisté byla. Její práce a fotografie přímo z válečné linie, koncentračních táborů a dalších válečných událostí mezi lidmi silně rezonovaly. Objevené soukromé album se 150 fotkami pak její příběh ještě doplňuje o dosud nepoznané okamžiky, které prožila nejen během 2. světové války a připomínají její silnou osobnost, odvahu a nápaditost.
