Článek
Když mladý vědec náhodně brouzdal na Google, nejspíš ho nenapadlo, jak přelomový objev záhy učiní. Náhodou při tom totiž narazil až na šestnácté stránce vyhledávače na jeden z laserových průzkumů okolí mexické džungle z roku 2013. Průzkum prováděný pomocí přístroje zvaného Lidar zabývající se dálkovým měřením mapoval prostředí Mexika. Doktorand si všiml, že na snímcích provedených mexickou ekologickou organizací pro monitorování životního prostředí a mapování lesů cosi nehraje. Respektive si nikdo kromě něj nevšiml, že zmapované oblasti džungle ukrývají doslova archeologický poklad. Po provedení některých archeologických metod zkoumání Luke objevil pozůstatky obrovské starověké mayské civilizace.
Mění dosavadní pohled na celou oblast
Ukázalo se, že Luke neučinil žádný malý objev, ale cenné odhalení celého rozlehlého komplexu starobylého města o 30 až 50 tisíci obyvatelích. Archeologové a další odborníci se cenným nálezem v útrobách zarostlé džungle na jihu mexického státu Campeche na ostrově Yucatán okamžitě začali podrobně zabývat a nestačili se divit. Prostřednictvím lidarové technologie, která umožňuje laserovým skenováním přírodních oblastí odkrývat, co je běžnému pohledu skryto. Lidar se používá k tomu, aby měřil, za jaký čas dopadne laserový paprsek na objekt a za jak dlouho se vrátí, pomocí čehož lze určit například to, jak je konkrétní objekt vzdálený nebo zda je v pohybu. Vegetace v tomto případě ukrývala pozůstatky mocné prosperující mayské civilizace, což bylo vzhledem k tomu, co se výzkumníci celou dobu domnívali, překvapivé. Až na výjimky byli totiž přesvědčeni, že tamní krajina bývala zcela opuštěná a neosídlená. Opak se však ukázal být pravdou.
Komplex tisíců staveb
Společně s profesorem antropologie Marcellem Canutem ze stejné univerzity a dalšími vědci se Luke Auld-Thomas pustil do zkoumání do té doby nenápadné mayské nížiny. Začali vypracovávat komplexní studii o tom, jak asi dříve tamní civilizace a starobylé město vypadaly, zabývali se také tím, proč život v místě zaniknul. Podle všech jde o nález, který zahájil novou éru zkoumání mayské civilizace, jelikož na ni nabízí zcela nový, podrobnější pohled.
Mayové byli mezi roky 250 až 900 n. l. početní obyvatelé dnešního Mexika, Guatemaly, Belize, Hondurasu a El Salvadoru. Jejich způsob života je dodnes předmětem zkoumání archeologů i historiků. Jednalo se o pěstitele a manuálně zručné jedince, kteří ovládali různá umění a také řemesla, včetně výroby keramiky nebo textilu. Podle všeho šlo také o velmi úspěšné obchodníky, kteří své výrobky dováželi a prodávali jiným národům.
Předmětem mnoha otázek a výzkumů vědců je především také to, proč jejich kultura zanikla a jejich města zůstala obvykle neosídlená. Prázdná opuštěná města jsou nejčastějším otazníkem, na který průzkumníci ještě neznají odpověď. Nově objevené pozůstatky jejich obce zahrnují pyramidy, našlo se starobylé sportoviště a také mosty spojující mezi sebou čtvrti nebo divadelní amfiteátry. Navíc se ukázalo, že v této oblasti kdysi žilo mnohem více populace, než je tomu dnes. Celý komplex podle Luka a spoluautora studie Marcella Canuta zahrnuje několik tisíc staveb. Neznámé mayské město pojmenovali pracovním názvem Valeriana.
Příčinou mohla být změna klimatu
Valeriana je s celkovým počtem 6764 staveb uvnitř komplexu a v okolních osadách druhé největší a nejlidnatější objevené mayské město vůbec. Jediným větším je město Calakmul nacházející se v Latinské Americe, které je pro hustotu a počet staveb považováno za největší objevené mayské město vůbec. Aby kolem Valeriany nebylo málo zajímavých faktů, je tu ještě jeden. Komplex tisíců budov se totiž nenachází nijak daleko od hlavní silnice ani od menšího téměř čtyřtisícového města zvaného Xpujil, které je od něj vzdáleno přibližně pouhých čtvrt hodiny chůze.
Objev starobylého města a jeho podrobného členění umožní profesorům další odhalování dosud nezjištěných fakt o mayské civilizaci. Obec rozléhající se na obrovské ploše 122 kilometrů čtverečních může archeologům pomoci objasnit i fakt, proč se z mayských obcí stávaly města duchů. Jednou z tezí a možným hlavním faktorem je podle odborníků změna klimatu. Zda tomu tak skutečně je nebo za stěhováním této historické civilizace stojí něco zcela jiného, je však předmětem mnoha dalších zkoumání.
Zdroje: dagbladet.no, ladbible.com, bbc.com, nationalgeographic.cz, dotyk.cz
