Článek
O ostrově v Baltském moři náležícímu Švédsku, který se nachází v Kalmarském průlivu mezi pevninskou provincií Småland a ostrovní provincií Öland se povídá ledacos. Údajně měl být zasvěcen nebezpečným magickým rituálům, což negativně poznamenalo jeho energii. Kdysi se ho báli i někteří vědci, dodnes se však na ostrov kromě skupin cestovatelů nikdo raději nevydává.
Ostrov Bla Jungfrun pokrytý listnatými lesy, útesy a nápadně velkými kameny vypadá zvláštně už na první pohled. V minulosti na něj téměř nebylo možné vstoupit, protože byl celý porostlý břečťanem. Kus osamocené pevniny spadá pod správu města Oskarshamn, jeho rozloha je pouze 0,7 km² a není nijak rozlehlý. Možná, že o to víc odrazuje turisty i švédské obyvatele. Zvláštní není jen svým vzezřením. Tajemné pocity z ostrova měli lidé po staletí. To je přimělo si o ostrově vyprávět a psát různé pověsti.
Tajemné příběhy
Modrý povrch ostrova způsobený modrým granitem mu zavdal název Bla Jungfrun neboli v překladu Modré panny, jak mu místní přezdívají. Nejedná se ovšem o původní název ostrova. Ten zněl Blåkulla, což je v překladu Modrý vršek, jenže ho nikdo moc nepoužíval.
Váže se k němu jedna z pověstí o námořnících. Námořníci plující kolem z něj cítili temnou energii a začali se obávat mořských panen. Varovali před vyslovením původního názvu ostrova, protože věřili, že pokud řeknou jméno nahlas, přijde obrovská bouře způsobená mořskými pannami pro potěchu špatných sil působících na ostrově. Nejspíš kvůli tomu první pojmenování upadlo v zapomnění a dnes už tak ostrovu nikdo neřekne.
Ostrov má ve švédských národních lidových pověrách zapovězené místo. Na většinu místních obyvatel působí jeho prostředí nehostinně a nelákavě. Většina z nich tvrdí, že jde o čarodějnický ostrov plný zlé magie. Věří, že se na ostrov vydávaly čarodějnice provádět temné rituály a kouzla. Kromě toho je podle nich ostrov prokletý. Říká se, že se na ostrově nachází silná špatná energie a mnoho zlých duchů.
Švédský duchovní a spisovatel Olaus Magnus o místě v roce 1555 vyprávěl, že se na něm každý Zelený čtvrtek scházejí čarodějnice, aby uctívaly zlé a mocné vyšší síly. Další báje se zase domnívaly, že na ostrově nadpřirozené bytosti přímo sídlily. Dříve tomu lidé věřili natolik, že jim údajně měli během cest kolem ostrova nechávat na břehu oblečení a další dary, aby je ušetřili. Odkud veškeré děsuplné příběhy týkající se ostrůvku pocházejí a proč vznikají, není jasné. Odborníci se domnívají, že ostrov už zdálky vypadá natolik neobvykle, že posádky jedoucí kolem jednoduše děsil a ke strašidelným pověrám proto lidi přímo vybízel.
V historii se nezamlouval ani vědcům
Nejen spisovatelé, ale také vědci měli v minulosti s Bla Jungfrunem problém. Přízeň k němu v 18. století nechoval ani vědec Carl von Linné. Švédský biolog a lékař ostrov navštívil v roce 1741 a zdaleka se mu nezamlouval. V tu dobu byl ještě celý zarostlý břečťanem, proto si cestu musel prokácet. Ani po osobním poznání ostrůvku svůj názor na něj nezměnil, naopak, zdůrazňoval, že je potřeba zjistit, proč záhadný ostrov vypadá tak děsivě.
„Ženy a pohádky… obecně říkají, že sem každý Zelený čtvrtek půjdou všechny čarodějnice (což je skutečně poměrně obtížná cesta); ale ti, kdo toto místo navštívili jednou, se pravděpodobně nevrátí a měli by zjistit důvod této bajky: Pokud nějaké místo na světě vypadá ošklivě, je to jistě jedno z nejkrutějších,“ cituje jeho tehdejší slova autor článku na webu en.wikipedia.org. Kromě toho, že mu přišel ostrov nebezpečný, potvrzoval že se mu nelíbí tamní prostředí.
Záhadný labyrint
Asi nejzáludnějším objektem švédského Bla Jungfrunu je kamenný Trolleborgův labyrint uprostřed ostrova, který doplňuje skály, jeskyně a hustý listnatý les na ostrově pokrývající zbytek ostrůvku. Je zakázáno z něj odnášet jakékoliv kameny, přestože se neví, jak a proč byl vytvořen, ani kdo je za jeho vznikem. Jedná se o další střípek skládačky, která přispívá k teorii o čarodějnických rituálech a působení mocných sil. I k němu se váže řada pověr, kterých se obávají všichni turisté. Toho, kdo by si z řady kamenů, které spolu tvoří tvar spirály, odnesl domů jen malý kamínek, by podle nich čekalo obrovské neštěstí.
Napravit to dokáže pouze vrácení balvanu zpět na místo. Průvodci se před tímto nebezpečím snaží návštěvníky varovat. Někteří je už v minulosti neposlechli a podle údajných svědectví je potom skutečně potkala smůla. Platí to nejen pro oblázky, ale také pro cokoliv jiného, co by turisté zvedli ze země a odnesli z ostrova. Řešením, jak se zbavit prokletí je pouze jejich navrácení zpátky na místo, o což už někteří cestovatelé museli opakovaně prosit starostu pevninského města Oskarshamn, pod které ostrov patří. Teprve potom se zbavili neštěstí, které se jim lepilo na paty.
Starobylý ostrov
Ostrov Bla Jungfrun je archeologickým nalezištěm. Když na něm v roce 2014 archeologové objevili stopy starobylých civilizací, postupně po domluvě s úřady, které jim napřed musely udělit povolení, zde provedli průzkum. Přivedl je k nálezům střepů z křemene. Pravděpodobně mohly patřit sběračům z doby kamenné z období 8500 před naším letopočtem. Geologicky starobylý ostrov turistům povoluje vstup pouze po vyznačených stezkách a oblastech, navíc je na ostrově zakázáno přespávat. Dalším tajuplným koutem jsou tamní jeskyně. Archeologové, v čele se švédským archeologem Ludvigem Papmehlem-Dufayem je objevili teprve nedávno.
V roce 2014 je začali prozkoumávat a objevili v nich další zajímavé objekty, jako pozůstatky jakéhosi starobylého jeviště a také oltář přibližně z roku 7000 př. n. l., které měly pravděpodobně sloužit k provádění rituálů a jejich sledování a k divadelním představením. Do jedné z jeskyň, které jsou staré přibližně 9000 let, se dostanete pouze úzkou štěrbinou, což jejich návštěvě přidává na tajuplnosti.
Že se v těchto místech odehrávaly jakési obřady, potvrzuje i nález opakovaně zakládaného ohniště patrně sloužícího člověku pracujícímu na vyhloubení asi tak 70 cm široké dutiny. Podle vědců totiž byla vytesaná do stěn skály lidmi. Jak je vidět, v ostrovních jeskyních se ukrývají mnohé pozůstatky činnosti tehdejších obyvatel, kteří se kdysi podíleli na současné záhadné atmosféře ostrova. I proto se na nehostinný ostrov Švédové i turisté dodnes bojí vydat a přístup na něj je omezený.
Na neobydleném ostrově ční do dálky pouze maják. Okolo projíždějící námořníci a rybáři ke všemu slýchají podivné zvuky a vídají blikat světla, vzhledem k jeho opuštěnosti dosud nevysvětlitelného původu. I kvůli ztělesnění bezmezné lidské fantazie v souladu se zajímavými projevy tamního prostředí a historie má Bla Jungfrun významné místo ve švédském kulturním folklóru a zůstává veřejným symbolem pro snoubení přírody, mytologie a kulturních představ.
Zdroje: en.wikipedia.org, lifee.cz, enigmaplus.cz, dotyk.cz, zahadno.weebly.com
